Změna práce, výpověď, odchod z práce, ...
Mohou nás napadat otázky typu: Kdy je vhodné odejít ze zaměstnání? Mám na to podnikat? Mám změnit práci? Co bych měl cítit, abych udělal rozhodnutí? Co bude potom? Mám strach změnit, nevím, co se bude dít dál. Je s tím spojeno mnoho pocitů a otázek. Půjdeme krok za krokem a ...
Na začátku je uvědomění a otázka, proč bych vlastně měl změnit práci? Chci vlastně změnit práci nebo je to jen momentální únava, naštvanost, vyčerpanost? Co ve vás vyvolává tu touhu po změně?
Co pro to rozhodnutí můžu udělat:
1. Mohu si vytvořit seznam a položit otázky, které mi pomohou se rozhodnout?
2. Mohu požádat někoho, aby se mě ptal na otázky, které by mi pomohly se rozhodnout?
Ale který nebude ovlivňovat mé finální rozhodnutí.
3. Mohu si vytvořit seznam pro a proti na změnu práce.
4. Mohu jít do přírody nebo najít tichý kout doma a jen si o tom popřemýšlet.
5. Mohu se o tom pobavit s člověkem, kterým už tímto procesem sám prošel.
6. Mohu si o tom přečíst knihy.
7. Mohu si poslechnout motivační příběhy na internetu.
8. Mohu udělat toto všechno jako kombinaci a mohu vymyslet další věci, které mi pomohou v rozhodnutí.
9. Mohu dělat kroky už v průběhu toho, než učiním finální rozhodnutí.
Projdu každý bod samostatně.
Bod první – Mohu si vytvořit seznam a položit otázky, které mi pomohou se rozhodnout?
Toto pomůže člověku, který sám nosí tyto otázky v hlavě a potřebuje na ně znát odpověď. Převažuje u něj racionální myšlení a potřebuje znát na tyto otázky konstruktivní odpověď.
Jaké otázky si položit? Můžete si vytvořit kolik chcete otázek, jediné, co potřebujete, je upřímnost sama k sobě, odpovědi si můžete napsat, nahrát a pak poslouchat. Jděte do hloubky a detailu, abyste uviděli skutečnou příčinu a motiv ke změně. Abyste se dostali k rozhodnutí.
-Jak by měl/a vlastně má práce vypadat?
-Mám vizi toho, v čem bych chtěl/a podnikat?
-Potřebuju jistotu platu nebo dokážu zariskovat?
-Co mi vadí na stávající práci?
-Dokážu si stát za svým?
-O co bych se mohl opřít v začátku?
-Co když to nepůjde nebo to bude ještě horší?
-Co bych si vlastně přál dělat?
-V čem se mohu změnit já?
-Cítím se každý den v práci dobře? Těším se do práce, na nové úkoly a výzvy nebo je mi zle, jen když na práci pomyslím a bojím se neděle?
Bod druhý – Mohu požádat někoho, aby se mě ptal na otázky, které by mi pomohly se rozhodnout? Ale který nebude ovlivňovat mé finální rozhodnutí.
Pokud nemáte jistotu v tom, že si dokážete vymyslet otázky sami nebo potřebujete ty otázky slyšet od někoho jiného, tak si vyberte osobu, která vám otázky položí a bude vymýšlet další, ale nebude vám zasahovat do rozhodnutí. Může to být někdo z rodiny, přítel, kamarád, kouč, mentor, klidně člověk, kterého potkáte někde na školení a zažil podobný příběh.
Odpovědi si může napsat a nahrát a pracovat s nimi dál.
Bod třetí – Mohu si vytvořit seznam pro a proti na změnu práce.
Toto je klasický a jednoduchý způsob, ale někomu nevyhovuje vůbec a někomu zase na 100 % pomůže. Každému vyhovuje něco jiného, já bych to brala možná jako doplněk k předchozím bodům nebo může vyplynout právě z těch dvou předchozích bodů a můžete jít krok za krokem a podporovat tu cestu změny.
Na straně pro i proti byste měli mít objektivní i subjektivní věci, které vám na práci vyhovují (flexibilita, jednání vedení, komunikace, pracovní doba, plat, vztahy na pracovišti, zpětná vazba, pocity při různých činnostech a jednání apod.)
Bod čtvrtý – Mohu jít do přírody nebo najít tichý kout doma a jen si o tom popřemýšlet.
Někomu pomůže čas v klidu a o samotě, potřebuje nad tím porozjímat, vcítit se do situace, vizualizovat si tu situaci dál. Potřebuje na to ticho a klid bez toho, aniž by mu k tomu, kdokoliv cokoliv říkal.
Představujte si, jak se v práci cítíte, jak tam jste další a další den, co vám to přináší. Na druhou stranu si představte, jak by se vám dělalo něco nového, co byste museli zkusit, co by bylo nové, jak si v tom vedete, jak to řešíte.
Svou představu si pak můžete nakreslit, nahrát nebo napsat, tak abyste tuto vizi udržovali živou.
Bod pátý – Mohu se o tom pobavit s člověkem, kterým už tímto procesem sám prošel.
Tento člověk vám může hodně pomoct, může vám dát jeho pohled, jak se v dané situaci cítil, co on udělal pro své rozhodnutí, jak se má potom, co udělal to rozhodnutí, co tomu předcházelo, dovolí vám se ptát.
Ale nebude rozhodovat za vás a nebude vám podsouvat proč byste se měli rozhodnout zůstat nebo odejít. Jen vám poví svůj příběh s tím, že se můžete ptát.
Bod šestý – Mohu si o tom přečíst knihy.
V tomto bodu existuje velký počet možností, které můžete využít, mohou to být životní příběhy lidí, kteří sami změnili práci nebo to mohou být knihy o osobním růstu či vzdělávací knihy. Mohou to být knihy o tom, co si přejete dál dělat, abyste o tom získali více informací nebo podnikatelské knihy, které vám budou odkrývat krok za krokem, co máte dělat.
Dají se z tohoto bodu udělat dílčí kroky, které musíte na cestě udělat, abyste k tomu, co si přejete a dosáhli té pracovní změny.
Bod sedmý – Mohu si poslechnout motivační příběhy na internetu.
Je to v podstatě kopie toho, co je v bodu šest, jen s tím rozdílem, že pokud jste typ, který radši poslouchá, bude Vám vyhovovat více.
Bod osmý – Mohu udělat toto všechno jako kombinaci a mohu vymyslet další věci, které mi pomohou v rozhodnutí.
Je dost dobře možné, že vás budou sužovat strachy nebo obavy a budete zkoušet různé možnosti, klidně všechny, je to cesta, nevíte totiž, při kterém bodě najednou ucítíte v sobě to, že už víte a znáte odpověď a že už se nebojíte a že to chcete udělat.
Nebuďte na sebe naštvaní nebo přísní, pokud budete zkoušet několikátý pokus a pořád si nebude jistí. Spíš pokračujte dál v hledání a cestě, můžete třeba i zjistit, že vám situace vlastně nakonec vyhovuje a nic měnit nechcete anebo konečně při pokusu 5, 9 nebo 10 dojdete k rozhodnutí. Nenechte se odradit.
Bod devátý – Mohu dělat kroky už v průběhu toho, než učiním finální rozhodnutí.
Zde můžete podpořit to rozhodnutí, které čekáte. Pokud se jedná o změnu práce, tak můžete hledat pozice, které vás zajímají. Můžete se zkusit přihlásit na pohovor, ať už mají danou pozici vypsanou nebo ne. Můžete si zjistit, jak se ve společnosti, kam si přejete odejít chovají. Můžete vyzkoušet mnoho možností, než se rozhodnete.
Pokud si přejete odejít na podnikatelskou cestu, tak si vymýšlejte strategii, podívejte se na firmy, které už třeba v dané oboru podnikají, napište si, jak si přejete fungovat online, co všechno budete muset pokrýt. Definujte si, kdo je vaším klientem. Zkuste si vytvořit ceník.
Podpořte svou vizi dílčími kroky a ten prostor pro rozhodnutí se pak vytvoří úplně sám a vy budete vědět, co máte udělat.
Co jsem udělala já, abych došla rozhodnutí? Použila jsem vlastně všechny vyjmenované metody:
První jsem si kladla otázky sama a snažila se na ně pravdivě odpovědět. Některé byly opravdu těžké na odpověď, hlavně ty, co se bude dít když. Nicméně toto mě nedalo odpověď, kterou jsem potřebovala, jen jsem si ujasnila, že se chci vydat na dráhu podnikání. Pak i v rámci svého kurzu na koučování jsem dostávala spoustu otázek od spolužáků na kurzu, kteří byli nezaujatí a mě zapadl další dílek do skládačky.
V seznamu pro a proti převážil seznam pocit toho, že se netěším, když ráno vstávám, že každá neděle je utrpení a přemýšlení nad tím, co zase bude, byl to pocit nevolnosti, někdy mi bylo až na zvracení. A to pro, pro které jsem se tam vracela bylo kvůli kolegům, protože i v těžkých chvílích u klienta jsme dokázali táhnout za jeden provaz.
Hodně jsem si představovala, jaké to bude, mám svůj kout i místo v přírodě na to, kde mohu přemýšlet a vizualizovat. Zkoušela jsem si ty věci, napsat, nakreslit, přečetla jsem mnoho knih i poslechla spoustu příběhů, motivačních, podnikatelských.
Dělala jsem dílčí kroky, zjistila jsem si, jaké úřady musím pro tu změnu obejít, hledala jsem cestu, jak na začátku vytvořit web s vlastní pomocí a nějakým návodem, tvořila jsem si vizi, kam chci, aby se moje podnikání odvíjelo dál, při jednom úklidu jsem našla dokonce na papíře napsanou svou vizi, na které jsem teď pracovala, bylo to pár bodů, které mě napadly na nějaké přednášce.
Ptala jsem se kamarádů, kteří to rozhodnutí udělali, jak to k nim přišlo, jak se cítili, jak bojovali se strachem.
Pokud se ptáte, kdy přišel ten pocit toho rozhodnutí, byl to ve chvíli, kdy jsem si vzala na týden volno z práce, četla jsem večer knihu a najednou jsem se přistihla u toho, jak plánuju odchod z práce a co to bude znamenat. Víte v tu chvíli jsem cítila, že jsem se rozhodla.
Měla jsem i strach, zkoušela jsem se to i po tom rozhodnutí přebít tím, že ještě další rok vydržím. Ale už to nešlo udržet, už se to ve mně zlomilo, bylo rozhodnuto a přes všechny strachy jsem tu výpověď nakonec podala. Nebylo to udržitelné dál, měla jsem dokonce pocit, že se tomu tělo doslova bránilo.
Tato cesta k rozhodnutí nebyla o pár dnech, trvala několik let, intenzivně asi poslední 3 roky v práci. Mohla jsem zkusit odejít do jiné práce, ale já už nechtěla zkoušet jiné vedení, jiná pravidla atd. Nevím, jestli je to hodně nebo málo, někteří říkají hodně. Já to tak neberu, odešla jsem ve chvíli, kdy jsem cítila, že mám odejít, přes všechny strachy, které se ve mně odehrávaly.
Můžete si najít dalších x způsobů, jak dojít k rozhodnutí. Tady jsem Vám dala ty, které fungovaly na mě i s tím, jak jsem postupovala a co, se při tom se mnou dělo. Přeju Vám, abyste i vy našli svou cestu a dospěli k rozhodnutí.
S láskou Veru
Article is part of a serial Práce versus podnikání - činnorodost
Related Articles:
První reklamace
Vysvětlovat anebo nevysvětlovat
Jsme online, hurá i fuj
Mlčeti zlato
Žraloci na cestě
... other articles in the series
