Zachraňme planetu anebo pokrok a matka příroda

Nějakou dobu mi vrtá v hlavě a někdy mě pěkně štve skutečnost, že nejsou více vidět ty malé skutky, co dělají pro obnovu přírody normální lidé. Toto se nikde neukazuje, ale ukazujeme ty, kteří hodně mluví a jsou dost vidět, ale kolik ve skutečnosti vysadili stromů nebo ...

19. 8. 2019, read 12×
Zachraňme planetu anebo pokrok a matka příroda

Máme fóra a diskuse, konference a kongresy na to, jak zachránit planetu. Zajímalo by mě, kolik z těchto lidí, co na těchto akcích sedí, má doma vysazené stromy, či pěstuje vlastní rajčata nebo ovoce nebo je to jen pořádná snůška „blábolů“, ale hlavně aby bylo vidět, že se o tom mluví, ale kde je vidět, co se pro to dělá?

Proč ukazujeme v médiích tyto fóra, proč radši nejedou a neukážou, že místní zasadili nové stromy do pralesa nebo že děti ve škole vysadili v lese nové stromky. Nedávno jsem viděla studii o tom, jak bychom mohli přírodě pomoc a kolik stromů by musel každý z nás zasadit a jak moc by to pomohlo a co by se zpomalilo. Je fajn, že tyto studie jsou a proč už se neukáže, jak se třeba plní a když se něco udělá, tak proč se za několik let neřekne, jak moc to bylo prospěšné?

Já si myslím, že dokážeme žít ruku v ruce i s pokrokem dnešní doby a doby budoucí, jen najít správnou rovnováhu a pomoct přírodě v jejím obvyklém koloběhu. O tom si myslím, že by měly být zprávy, jak a čím pomoct přírodě. Čím můžeme přispět doma my sami, protože malé kroky dělají velké věci. O tomto by se měla více dělat osvěta.

Například u nás vesnici se stačí projít a vidíte, kde přibyl strom, kde zasadili nové a mladé stromky. Vidíte babičku na zahrádce, jak sadí mrkev, brambory, petržel apod. Mí přátelé mají kolem domu dokonce tolik lučních a divokých květů a mají to krásně zarostlé, a toto ve zprávách nikdy neuvidíte. Když vezmu jenom naši zahradu, kdy táta v posledních letech zasadil hned několik nových stromů.

Mělo by být víc vidět, co dělají dobrovolníci v parcích, že ve městech se začínají budovat zelené domy s plánem mít kolem sebe co nejvíce zeleně, aby to bylo okolí prospěšné. My jste třeba jednou ze zemí, která je v popředí třídění odpadů, o tom proběhne jedna krátká zpráva v médiích, v Rakousku jsou třeba ještě mnohem dále, a i na organický odpad mají speciální koše, který tento mění na kompost a kolik už Rakousko díky tomu vyprodukovalo kompostu. Proč je tak málo vidět i tento pokrok, který má dobrý dopad na přírodu?

Jako obyčejný člověk ve městě mohu udělat také mnoho věcí pro ochranu životního prostředí a možná namítnete, že by se člověk měl více zajímat, určitě ano, ale při dnešním shonu a ruchu, kdyby se část portfolia zpráv změnila na doporučení a rady místo neustálého omílání toho, co je špatně. Tak by se celkově zvýšilo povědomí.

Jaké malé věci děláme nebo bychom mohli dělat:
• Většina z nás třídí odpad, už nejen různé typy lahví, papír a plasty, ale také elektroodpad či někteří už i bio odpad.
• Další malou věcí, kterou bychom mohli přispět je spotřeba vody, už třeba jen omezit ji u sprchování a nestát nekonečně dlouho pod proudem tekoucí vody, i když je to tak báječný pocit. Na vesnici se dá využít dešťová voda k zalévání a taky se to tam hodně tak dělá, myslím, že by to šlo více využít i ve městech.
• Super věc je vytřídění šatníku a darování těch věcí dál nebo v případě zachovalých kusů za nějaký drobný peníz prodat.
• Zkoušet přejít na nějaké lepší prostředky k úklidu nebo si je zkusit udělat doma.
• Nebo pokud chcete a máte prostor se přihlásit třeba jako dobrovolník právě na to sázení stromků či něco jiného.
• Určitě bychom vymysleli spoustu dalších malých věcí. A když si představíme, že to tak budeme dělat postupně všichni nebo většina, tak se upraví také spoustu věcí.

Na jednu stranu to vypadá, že bychom měli totiž hned zachránit celý svět, ale každý musíme začít u nás samotných, pokud žijeme tady, asi neovlivníme těžbu pralesa nebo maximálně tím, že s tím nebudeme souhlasit či si nebudeme kupovat palmový olej a produkty z něj.

Každá malá věc se počítá, i to zasazení ovocného stromku či rajčete na zahradě. Či se chovat šetrněji i když jdeme ven.

S láskou Veru

Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series