Vliv Coca-Coly na naše zdraví
Má Coca-Cola jen negativní účinky na naše tělo, nebo najdeme i nějaké pozitivní?
Ačkoliv se 99 % naší populace shodne na tom, že pití Coca‑Coly a dalších slazených nápojů nám z výživového hlediska kromě rychle využitelné energie nic nepřináší, jejich spotřeba je nadále vysoká. Fruktózo‑glukózový sirup nebo kyselina fosforečná patří mezi ty suroviny pro výrobu Coca‑Coly, které jsou mnohými vnímány jako to nejhorší, co v Coca‑Cole můžeme po výživové stránce najít. To je do jisté míry pravda, nicméně mohli bychom při troše snahy najít na Coca‑Cole i nějaká pozitiva?
• Jaké má Coca-Cola pozitivní účinky na naše tělo?
1) okamžitá energie
- I když je její vysoký obsah jednoduchých sacharidů vnímán v zásadě negativně, za situace, když se nám dělá špatně od žaludku pouze při pomyšlení na jídlo, nám může její uvážené popíjení dodat pohotovou, lehce vstřebatelnou, koncentrovanou energii.
2) kyselina fosforečná k strávení nestravitelných zbytků
- Kyselina fosforečná se řadí mezi kyseliny. Tudíž by mohla určitým způsobem potlačovat růst bakterií ve střevě.
- V odborné literatuře se však zcela seriózně o Coca‑Cole mluví jako o vhodné terapii tzv. fytobezoárů. Jedná se o větší kusy nestravitelných zbytků rostlinné potravy, které by mohly zablokovat průchodnost trávicí soustavy a celkově způsobovat dyskomfort. Kyselina fosforečná může právě tyto zbytky efektivně rozložit.
3) doplnění fosforu
- Posledním důvodem pro její pozitivní působení může být obsah fosforu. Fosfor je totiž součástí životně důležité sloučeniny ATP (adenosintrifosfát), která je tím nejzákladnějším palivem pro všechny známé buňky na naší planetě. Veškeré živiny, které přijímáme ve své stravě (sacharidy, tuky, částečně i bílkoviny), jsou štěpeny právě za tím účelem, aby na konci metabolických drah vznikalo ATP.
- Je ale třeba dbát na to, že musíme mezi sebou rozlišovat jeho dlouhodobý vysoký příjem (ať už z Coca‑Coly, nebo jiných potravin) a jeho zvýšenou potřebu při určité akutní situaci, kterou může být třeba průjmové onemocnění.
Ačkoliv to může být překvapující, při lehčích onemocněních trávicího traktu může být Coca‑Cola použita jako zdroj rychlé a lehce vstřebatelné energie a fosforu. Kyselina fosforečná může být nápomocná při rozkladu hůře stravitelných částí potravy.
• Sacharóza, glukózo‑fruktózový a fruktózo‑glukózový sirup
- Pokud se podíváme na tabulku nutričních hodnot u "ne‑light" verze Coca‑Coly, na první pohled nás zaujme vysoký obsah sacharidů, kterých je ve 100 ml obsaženo celých 11,2 gramů. Těm zvídavějším z nás neunikne ani složení výrobku, kde jsou podle množství v řadě za sebou sestupně uvedeny konkrétní suroviny.
- Ještě před několika lety jsme v tomto složení jako zdroj sacharidů mohli vidět sacharózu, případně glukózo‑fruktózový sirup. V červnu roku 2014 však došlo ke změně ve složení a nyní se v Coca‑Cole a podobných nápojích objevuje právě fruktózo‑glukózový sirup.
1) Těmi hlavními důvody, proč se nyní v nápojích používá fruktózo‑glukózový sirup (HFCS‑55), je levnější výroba i výchozí surovina, kterou je kukuřice na rozdíl od cukrové řepy a cukrové třtiny.
2) Ačkoliv můžeme slyšet názory, že tím pravým důvodem začátku používání fruktózo‑glukózového sirupu je jeho vyšší sladivost, a tím i vyšší chutnost a potenciální zvýšení prodeje takových nápojů, není to pravda. Ve skutečnosti má v 10% sacharidovém roztoku, tedy v koncentraci, jaké jsou ve slazených nápojích běžně používané, vyšší sladivost původně používaná sacharóza (relativní sladivost 100) než fruktózo‑glukózový sirup (relativní sladivost 97)
• Je pro nás kyselina fosforečná nebezpečná?
- Kyselina fosforečná je jednou z typických přísad Coca‑Coly, které ji na dobré pověsti dvakrát nepřidají. Jaký je důvod jejího použití? Kyselina fosforečná je totiž jednou z látek, které jsou zodpovědné za specifickou chuť tohoto nápoje.
→ Proč je tato kyselina vnímána takto negativně?
- Může to být kvůli tomu, že se tato látka označuje E338, čímž se řadí mezi tzv. "Éčka", což pro zaryté odpůrce jakýkoliv potravinářských aditiv může být dostatečným argumentem pro to, aby se Coca‑Cole vyhnuli širokým obloukem.
- Tím pádnějším argumentem pro omezování příjmu těchto nápojů se jeví určitá spojitost mezi vyšším příjmem Coca‑Coly a dalších podobných nápojů a nižší hustotou kostí u mladých dívek i starších žen, u zástupců mužského pohlaví ani v jedné ze studií však tato souvislost pozorována nebyla.
- Jedním z možných vysvětlení tohoto výsledku je podle autorů právě příjem kyseliny fosforečné a fosforu. I fosfor je nedílnou součástí kostní tkáně, jeho vysoký příjem se ale dává do souvislosti s horší kvalitou kostní tkáně.
- Tento negativní efekt vysokého příjmu fosforu se stává nebezpečným zřejmě pouze tehdy, pokud současně dochází k neadekvátnímu příjmu vápníku, takže poměr v příjmu fosforu ku vápníku je přibližně 3–4:1.
Lze tolerovat příjem přidaných jednoduchých sacharidů až do množství 10 % celkového energetického příjmu. Velcí fanoušci Coca‑Coly by si tak pro ni mohli ve svém jídelníčku udělat místo. Jedním dechem je ale třeba dodat, že příjem těchto nápojů může zvyšovat riziko vzniku chorob, jako je diabetes, vysoký krevní tlak nebo postižení srdečních cév. Pokud si ale dáte sem tam trochu, nemůže to způsobit žádnou velkou škodu. :)
