Víme, co jíme?
Koluje kolem spoustu informací o tom, jak jsou degenerované potraviny a že zde jíme odpad a nekvalitní potraviny. Babičky a maminky říkají, že zelenina nechutná jako zelenina a kolik věcí je modifikováno, ti, co mají blízko do Německa na nákup poznamenávají, že jogurty stejné ...
Jenom teď v létě můžeme spoustu věcí porovnat s tím, co roste na zahrádce. Rajče na zahrádce má úplně jinou chuť než rajče koupené v supermarketu či obchodě, dokonce i z trhu. Mrkev na zahrádce má spoustu různých tvarů a určitě není skoro každá stejná jako z obchodu, a to stejné platí u brambor. Tlačí se na to, aby lidé kupovali bio, ale je to opravdu bio? Je zde spoustu chytráků, kteří to za bio vydávají a člověk zaplatí jen o dost vyšší cenu, ale dostane kvalitu supermarketu. Nebo se doporučuje mít vlastní zahrádky.
A co když někoho ta zahrádka prostě nebaví? Je to příklad z mého okolí, kdy ano všechna zelenina a ovoce je ze zahrádky moc dobré. Ale letos neurostla mrkev, takže z toho byla sklizeň, tak na letní kuřecí vývary, ale na víc nezbylo. Brambory se urodily malinké, takže to určitě nepokryje spotřebu na podzim a zimu. Jahod a okurek bylo pár. Dařilo se listovému salátu, rajčatům, paprikám…Ten člověk se opravdu snažil zasadit vše správně, pečoval o zahrádku, dal peníze za sazenice a sklidil pomálu. Byl z té úrody a vší té práce opravdu skleslý. A zkonstatoval, že stejně ty věci bude muset koupit a že po více než 5-6 letech už nechce investovat další energii do zahrádky, když vidí tu malou úrodu. Že si to raději koupí a čas investovaný zahrádce raději věnuje činnosti, která ho baví. Takže proč by se měl někdo tlačit do zahrádky, když ho to nebaví? Ale proč pak nemůže koupit kvalitní potraviny, které si tělo zaslouží? Je to jak začarovaný kruh.
To stejné můžeme říci o vodě. Když jsem byla malá byly doporučovány k pití kyselky a balené vody, my jsme vždy pili vodu z kohoutku s domácím sirupem. U tety frčely zase právě kyselky a balené vody. Pak i doma jsme podlehli tomuto trendu a začali kupovat balenou vodu až jsme se vrátili ke kohoutkové vodě. Po několika letech zjistíte, co vlastně voda obsahuje, zbytky léků, chemikálií, drog a dalších věcí, které prostě ve vodě vypijeme a balené mají ještě další neduhy. Co tedy vlastně máme pít? Je opravdu všechno tak zamořené?
Na jednu stranu se objevují nemoci, o kterých se předtím moc nevědělo a teď jsou skloňovány ve všech časech a pádech. Ale na druhou stranu lidé se dožívají o hodně více let než kdykoliv předtím. Jak je to tedy možné, že se dožíváme více let, ale všechno je tak strašně zkažené? Dokáže vlastně vůbec někdo tvrdit ještě pravdu nebo jsme jen v mediální bublině, která se točí pořád dokola?
Souhlasím s tím, že zanikají tradice, které měly naše babičky a dodnes se jimi řídí. Vařily z toho mála, co měly, ano měly i zahrádky a pečovaly o domácnost. Ale nebyly od rána do večera v práci, která teď lidi pohlcuje. A naštěstí je pryč doba, kdy ženy byly služky u sedláků a byly bity za každou maličkost, která se jim nepovedla.
Teď kdy máme dostatek jídla se říká, že s ním neumíme naložit, a spousta jídla se vyhodí a v jiných částech světa jídlo chybí. Ten koloběh mi přijde nepochopitelný. A jak stihnout pobrat všechny informace o jídle, šlechtit zahrádku a vybrat si správné potraviny. Prostě den má pořád 24 hodin a každé tělo je úplně jiné a má jiné potřeby.
A z jídelníčků, které se opakují se stal obrovský business, ale jsou to jídelníčky, které se staly nějakým vzorem, ti lidé je používají opakovaně pro různé typy lidí, i když jsme každý jiný a každé tělo má jiné potřeby. Velmi se doporučovalo, aby člověk jedl 5-6x denně a nyní se to otáčí a už to není tak zcela pravda. Člověku pomalu praská hlava z těch všech různých protichůdných informací.
Co začínám vnímat já a čím se začínám řídit je, že jím, kdy mám hlad, zjistila jsem, že mi třeba stačí 3 jídla denně a že se cítím lépe, protože tomu tělu dopřeju odpočinek a nemusí po snídani, svačině, obědě, svačině a večeři furt trávit. Když jdou zase nějaké informace o doporučení na jídlo už to raději ani nevnímám, protože je to zase nějaké obecné doporučení a spíš se snažím vnímat, jak se cítím. Snažím se spíše zajímat o chod orgánů a jak pracují se získanou potravou.
Protože z něčeho člověk musí být živ, a tak je v tom, co si můžeme koupit obrovská svoboda, tak je to taky velké vězení, protože vlastně nevíme, co jíme. Ať už je to nákup v supermarketu, na trhu či nákupu bio. Najděte si svůj styl stravování, který sedí vašemu tělu a vaše tělo se v něm cítí dobře. Zjišťujte si informace o jídle tak, aby vás to bavilo a ne „prudilo“.
S láskou Veru
Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series
