Važme si svého času i energie
Rádi pomáháte, jste tu vždy pro ostatní, rádi jim pomůžete s čímkoliv, nezištně? Už se to někdy otočilo proti vám a tak, že jste 3 týdny byli z toho úplně na dně?
Musím říct, že jsem za poslední 3 týdny byla dost nepříjemně překvapená a vyčerpaná. Zčervenalo mi oko, a to byl signál toho, hodit se do klidu. Jsem člověk, který rád pomáhá a možná se až někdy nechá zneužívat, ale já to vždy dělala ráda, chvíli jsem si myslela, že kvůli egu, ale pak jsem si uvědomila, že neumím říkat ne, že na sebe nechám navalit spoustu věcí.
6 let jsme s kamarádem pomáhali kamarádce získat byt, salon, snaha získat 2 byt a vždy jsme vše nechali a věnovali se jí. Vzhledem k přiznání to nebylo vůbec jednoduché a na začátku chtěla spořit na důchod, a to jí kamarád zařídil.
Po 6 letech najednou můžeme za covid, za krátkodobý pokles a že to bylo celé špatně nastaveno. Vůbec není reflextováno to, kolikrát jsme to vysvětlovali vždy znova a znova, pokaždé když se zeptala. Nakonec jsem byla osočena, že jsem to dělala kvůli byznysu a já za ty roky tam dávala jen svůj čas, protože jsem jí chtěla pomoci ze srdce, a nakonec se to celé otočilo proti mně.
A hned 3 dny na to mi poslala, že chce zhodnotit, zda má nárok na kompenzační bonus a zda jí vyplním formulář. Byl to pro mě strop drzosti a já už nechtěla, proč mám vyplňovat něco, co se otočí proti mně za pár let. Najednou se cítila jen využívaná.
Je totiž nejlepší si nechat poradit a být z toho nadšen a pak, když to zrovna nejde, tak jak chcete to vyčíst těm, co vám pomohli. Aneb hlavně když za to může někdo jiný, ale u sebe chybu vůbec nehledáte. I proto už jsem nechtěla dávat svůj čas a energii do něčeho, co se pak otočí proti mně.
Važte si svého času, naučte se vážit si sami sebe a svého know-how. Važte si své energie. Pokud cítíte využití, nedělejte to. Pokud cítíte, že na to nemáte prostor, nedělejte to.
Můžu říct, že po tomto incidentu jsem hodně promazala sociální sítě a smazala všechny ty, co jen sledují a nikdy nedělají žádnou reakce, smazala jsem ty, co si o vás chtějí jen povídat. Smazala jsem ty, co mě vůbec neznají. Najednou jsem nechtěla sdílet svůj osobní život s lidmi, kteří to chtějí použít jen pro to, aby si mohli o vás povídat.
Po 3 týdnech to ještě není zcela v pohodě, ale nastal očistný proces. Ulevilo se mi, najednou jsem prozřela a dávám si pozor, když někdo něco chce. Za to červené oko si pamatuju a vím, že to bylo ze stresu.
Takže bylo to dost těžké, ale najednou se cítím víc sebejistě v tom, že když nemám čas, řeknu ne, víc se věnuji sobě a ten čas nechávám pro sebe. Cítím se víc sama sebou, když potřebuji řešit svoje věci, tak je prostě řeším. Pořád mě mrzí a bolí, že to udělal mi nejbližší člověk, ale na druhou stranu je to uvolnění. Už se nemusím nechat využívat, už nemusím chránit, měla jsem tu potřebu ji chránit a mohu prostě nechat vše plynout.
Je to asi nějaký pocit osvobození a kladla jsem si otázky, zda jsem to dřív neviděla nebo nechtěla vidět, protože mamka mi říkala, že to tam kamarádka měla vždy a vždy se tak chovala. Ale já to nemusela vidět, protože jsme si pomáhaly dohromady, jednou ona a podruhé já. Bylo to vyvážené, proto jsem nemusela pochybovat, jestli dávám více nebo méně. Prostě jsme se doplňovaly, a to je tu tam.
A stala se z toho vypočítavost a osočování z minulých let, vážně musíme jít touto cestou? Asi ano, jinak bych to neuviděla. Tvrdá životní zkušenost, která ale pomohla neuvěřitelně tomu, abych se naučila říkat ne.
Jaký je váš příběh s tím naučit se říkat NE?
S láskou Veru
Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series
