Střeva jako druhý mozek
Ve střevech žijí biliony mikroorganismů, které ovlivňují nejen trávení, ale i naši psychiku. Může složení střevního mikrobiomu rozhodovat o tom, jak se cítíme?
Ještě před několika lety se vědci domnívali, že hlavním úkolem střev je trávení potravy. Dnes už víme, že jde o mnohem složitější systém. V lidském trávicím traktu žijí biliony bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů. Souhrnně se označují jako střevní mikrobiom. Tyto drobné organismy společně vytvářejí složitý ekosystém, který má zásadní vliv na naše zdraví.
• Proč se střevům říká druhý mozek?
Střeva a mozek spolu neustále komunikují prostřednictvím takzvané osy střevo–mozek. Tato komunikace probíhá pomocí nervových drah, hormonů, imunitního systému i chemických látek produkovaných střevními bakteriemi. Významnou roli hraje bloudivý nerv, který propojuje mozek s orgány v dutině břišní.
Ve střevech se navíc nachází rozsáhlá síť nervových buněk označovaná jako enterický nervový systém. Obsahuje stovky milionů neuronů a dokáže samostatně řídit řadu trávicích procesů. Právě proto si střeva vysloužila přezdívku „druhý mozek“.
• Jak mikrobiom ovlivňuje naši náladu?
Střevní bakterie se podílejí na tvorbě mnoha biologicky aktivních látek, které ovlivňují fungování mozku. Patří mezi ně například serotonin, často označovaný jako hormon štěstí. Přibližně 90 % serotoninu vzniká právě v trávicím traktu. Mikrobiom ovlivňuje také produkci dalších látek souvisejících s náladou, stresem a spánkem.
Výzkumy naznačují, že narušená rovnováha střevních mikroorganismů může souviset se zvýšeným rizikem úzkostí, depresí nebo chronického stresu. To však neznamená, že lze psychická onemocnění jednoduše vyléčit změnou jídelníčku. Vztah mezi střevy a mozkem je velmi složitý a stále předmětem intenzivního výzkumu.
• Střeva jako centrum imunity
Přibližně 70 % buněk imunitního systému se nachází ve střevech. Střevní mikroorganismy pomáhají imunitní systém správně „trénovat“ a učí ho rozlišovat mezi nebezpečnými patogeny a neškodnými látkami.
Zdravý mikrobiom zároveň vytváří ochrannou bariéru proti škodlivým mikroorganismům. Pokud dojde k narušení rovnováhy střevních bakterií, může se zvýšit riziko infekcí, alergií nebo některých chronických onemocnění.
• Co střevnímu mikrobiomu škodí?
Složení mikrobiomu ovlivňuje mnoho faktorů. Negativní vliv může mít dlouhodobý stres, nedostatek spánku, nízká fyzická aktivita nebo častá konzumace ultrazpracovaných potravin.
Významným zásahem jsou také antibiotika. Přestože jsou v mnoha případech nezbytná, mohou kromě škodlivých bakterií zničit i část těch prospěšných. To ale neznamená, že bychom se měli antibiotik obávat nebo je odmítat. Důležité je užívat je pouze tehdy, když jsou skutečně potřebná a předepsaná lékařem.
• Jak můžeme zdravý mikrobiom podpořit?Základem je pestrá a vyvážená strava bohatá na vlákninu. Prospěšné bakterie využívají jako zdroj energie například celozrnné výrobky, luštěniny, ovoce, zeleninu, ořechy nebo semínka.
Přínosné mohou být také fermentované potraviny, jako jsou jogurty, kefíry, kysané zelí nebo kimchi. Důležitý je i pravidelný pohyb, kvalitní spánek a omezení dlouhodobého stresu. Malé změny v každodenních návycích mohou mít na střevní mikrobiom překvapivě velký vliv.
Vědci stále objevují nové souvislosti mezi střevním mikrobiomem a lidským zdravím. Zkoumá se jeho role nejen u psychických onemocnění, ale také u obezity, cukrovky, autoimunitních onemocnění nebo neurodegenerativních chorob.
Přestože mnoho otázek zůstává nezodpovězených, jedno je jisté už dnes, o zdraví našich střev bychom měli pečovat stejně zodpovědně jako o zdraví srdce nebo mozku. Možná totiž právě v našich střevech začíná mnohem více procesů, než jsme si ještě před několika lety dokázali představit.
