Sdílení a předávání zkušeností a informací
Žijeme ve světě, kde si můžeme téměř vše najít online, ale ne vždy všechno je uvedeno nebo prezentováno správně a stále je dost informací, které nenaleznete. Nedávno jsem se ptala jedné známé na funkčnost rezervačního portálu a druhé na to, jak je spokojená s platebním ...
Vždycky mě to překvapí, opravdu vždycky, že i na obyčejný dotaz nedostanete odpověď. Neptala jsem se na to, jak vydělat miliony, ale na praktické věci, které ty dotyčné dámy používají a mají s tím zkušenosti. Co ale stále převládá v našich hlavách, já jsem si s tím musela projít, tak si tím projdi taky, proč bych ti k tomu měla něco říkat.
Možná jsem divná, a když se mě někdo na něco zeptá odpovím a když to nevím, odpovím, že nevím. Vždycky jsem se snažila pomoct, pak mi začalo hodně lidí říkat, že mě tím ti lidé využívají. Nikdy jsem to tak nebrala, protože mi přišlo přirozené pomoci. Ale těch lidí bylo víc a víc včetně nejbližšího okolí. A jejich komentáře byly vždy stejné vidíš, tento tě využívá a ten taky a zase jsi někomu pomohla a kdo pomáhá tobě.
Začala se mi hromadit zlost a hněv, protože když pak někdo něco chtěl, tak jsem odpověděla, ale pak ten pocit, že mě třeba zase jen využil. Protože vám pořád někdo cpe do hlavy, že vás lidi jen využívají.
Až teď se zase dostávám do normálu, kdy prostě je přirozené, že někomu něco řeknete nebo předáte informaci jen tak bez toho, aniž byste něco očekávali zpět. Dyť přece svět nemusí být pořád něco za něco.
A vždycky to tak fungovalo, že si lidé předávali, to, co znají, aby si ulehčili práci. Ano a budou i vždycky fungovat tajnosti a intriky.
Ale pořád má člověk možnost napsat nezlob se, mě zabralo hodně času, než jsem to nastudoval a nechci to předávat dál, ale toto je hodně těžké napsat, tak ten člověk radši mlčí, dělá jakoby ta zpráva ani neexistovala. Co kdybychom všichni začali mlčet, svět utichne?
Neříkám, abyste se tím nechali unést a pak vám to zasahovalo hodně do osobního života nebo vám to bralo hodně času, ale většinou je to o předání informace nebo o popovídání. Ano určitě, najdete lidi, kteří budou chtít víc a víc a pak je na vás, kde určíte hranici vaší pomoci. A jak poznáte, že už se vám to nelíbí a že už je to moc. Jednoduše, začne vás to vnitřně štvát, že ten člověk zase něco chce a volá jen když potřebuje. Pak je dobré rozklíčovat u sebe, zda to tak je nebo vás jen něco v souvislosti s tím štve a jinak by vám to nevadilo.
Ale ano, člověk, který potřebuje pomoci, může mít i velmi špatné období a vy o tom víte, a proto tam jen můžete být i když to bude třeba jen o pomoci toho člověka podpořit. Je možné, že vám bude připadat jako sobec, ale ve chvíli, kdy se točí v kole problémů a neví, jak z toho ven, nebude schopen vám to oplatit. Bude moci, až se z toho dostane a pak třeba i za vaši podporu dostanete víc, než jste čekali.
Mám ráda lidi, kteří sdílí příběh a je rád, že jej může sdílet, někdy do toho dospěje sám a někdy je potřeba čas, než je schopen se o něj podělit. Pro radu také mnohdy musíte opustit svoji komfortní zónu a budete muset vyjít ven, protože právě venku se můžete dozvědět věci, které jste předtím neviděli a najdete lidi, kteří budou ochotni sdílet.
Někdy jen prostě potřebujete najít správného člověka pro sdílení. A může to být i člověk, který vám vstoupí do života třeba na hodinu a řekne vám víc, než jste vůbec očekávali a vás to nakopne k dalšímu kroku.
Toto jsou body, které mám pro sebe jako důležité pro sdílení informací:
• I já si musím uvědomit, že stále budou existovat lidé, kteří vám prostě neodpoví a je na mě, abych to přijala a hledala odpověď dál, když neví jeden, bude vědět další.
• Nenechat se odradit tím, když hned nezískáte odpověď, kterou potřebujete.
• Opustit komfortní zónu a nebát se říct si, o to, co potřebujete, i když je to rada. Může v místnosti sedět 15 lidí a divit se vašemu dotazu a ten 16 řekne, já jsem to zažil a dokážu vám poradit nebo sdílet moji zkušenost.
• Když se dlouho „topíte“ v problém vyjděte ven na nějakou akci, kde jsou lidi a musíte komunikovat, uvidíte svět v jiných barvách a minimálně na pár hodin zapomenete na vaše problémy. A bonusem může být nakopnutí k dalšímu kroku.
• Pokud jste již otevřeni sdílet svůj příběh, tak jej sdílejte, nikdy nevíte, kam vás to posune dál.
S láskou Veru
Article is part of a serial Práce versus podnikání - činnorodost
Related Articles:
První reklamace
Vysvětlovat anebo nevysvětlovat
Jsme online, hurá i fuj
Mlčeti zlato
Žraloci na cestě
... other articles in the series
