Proč je sedavý způsob života problém?
I přesto, že člověk pravidelně cvičí, je sedavý způsob života problém. Proč a co s tím?
Pravidelný pohyb je jedním z nejdůležitějších základů zdravého životního stylu. Mnoho lidí proto předpokládá, že pokud několikrát týdně chodí do posilovny, běhají nebo sportují, mohou zbytek dne bez problémů posedět. Jenže naše tělo nevnímá pohyb pouze jako jednu hodinu cvičení denně. Záleží také na tom, co děláme během zbývajících hodin. Dlouhé sezení má totiž na organismus vlastní negativní účinky, které nemusí pravidelný trénink úplně odstranit.
Je rozdíl mezi pravidelným cvičením a celkovou každodenní aktivitou. Člověk může například třikrát týdně hodinu cvičit, ale pokud dalších deset hodin sedí ve škole, práci, doma u počítače nebo v autě, jeho celková pohybová aktivita může být stále poměrně nízká. Právě proto se v souvislosti se zdravím stále více mluví nejen o sportu, ale také o tzv. NEAT (Non-Exercise Activity Thermogenesis). Jedná se o energii, kterou tělo spotřebovává při běžných činnostech mimo plánované cvičení, například při chůzi, uklízení, stání, nakupování nebo chození po schodech. I tyto malé pohybové aktivity se během dne postupně nasčítají.
• Co se děje v těle při dlouhém sezení?
Při dlouhém sezení se výrazně snižuje aktivita velkých svalových skupin, především svalů dolních končetin. Tělo tak spotřebovává méně energie a mění se také způsob, jakým pracuje s glukózou a tuky. Problémem není pouze samotná poloha vsedě, ale především dlouhé nepřerušované období bez pohybu. Když člověk několik hodin téměř nevstane, tělo zůstává v nízkoaktivním režimu. Pravidelně krátké přestávky, během kterých se člověk projde nebo protáhne, proto mohou být velmi užitečné.
Přestavme si člověka, který ráno nebo večer hodinu intenzivně cvičí. Poté ale většinu dne stráví vsedě. Přestože má pravidelný trénink, jeho organismus může být po značnou část dne vystaven dlouhodobé neaktivitě. To neznamená, že cvičení nemá smysl, právě naopak. Pravidelný pohyb přináší obrovské množství zdravotních benefitů. Jen není ideální vnímat ho jako něco, čím lze jednoduše "odčinit" deset hodin sezení. Zdravější přístup spočívá v kombinaci pravidelného sportu a aktivnějšího způsobu života během celého dne.
• Jaký to má dopad na svaly, záda a držení těla?
Dlouhé sezení může negativně ovlivňovat také pohybový aparát. Pokud člověk tráví většinu dne u počítače nebo telefonu, často setrvává dlouho v jedné poloze. To může vést k přetěžování některých svalových skupin a naopak k nedostatečnému zapojení jiných. Typickým problémem jsou ztuhlá záda, krk a ramena. Dlouhé sezení může také podporovat nevhodné pohybové stereotypy a u některých lidí přispívat k bolestem zad. Ani pravidelný trénink přitom nemusí tyto problémy automaticky vyřešit, zvlášť pokud člověk cvičí jednostranně a zbytek dne tráví ve stejné poloze.
Dlouhodobá nízká pohybová aktivita souvisí také s metabolickým zdravím. Nedostatek běžného pohybu může přispívat k horší regulaci hladiny cukru v krvi, nižší citlivosti na inzulin a nepříznivým změnám metabolismu tuků. Pravidelné cvičení může tato rizika snižovat, ale dlouhé období neaktivity mezi jednotlivými tréninky stále není ideální. Proto je vhodné nesoustředit se pouze na to, kolik času člověk stráví cvičením, ale také na to, jak často se během běžného dne zvedne a začne se hýbat.
Sedavý způsob života nemusí ovlivňovat pouze fyzické zdraví. Pravidelný pohyb je spojen také s lepší náladou, psychickou pohodou a schopností zvládat stres. Naopak dlouhé hodiny strávené pasivně u obrazovek mohou být spojeny s únavou, horší koncentrací nebo pocitem psychického vyčerpání. Krátká procházka, protažení nebo několik minut pohybu během dne proto nemusí být jen "pauzou od práce". Může pomoci také restartovat pozornost a na chvíli změnit prostředí i způsob, jakým tělo funguje.
• Jak do dne dostat více pohybu?
Dobrou zprávou je, že kvůli aktivnějšímu životnímu stylu není nutné každý den absolvovat několikahodinový trénink. Mnohem důležitější může být omezit dlouhé nepřerušované sezení. Pomoci může například vstát každých 30-60 minut, během telefonování se projít, místo výtahu použít schody nebo část cesty do školy či práce absolvovat pěšky. Pokud člověk pracuje u počítače, může si nastavit připomínku, která ho upozorní, že je čas se na chvíli postavit a rozhýbat.
Pravidelné cvičení je pro zdraví nesmírně důležité, ale samo o sobě nemusí stačit. Zdravý životní styl není pouze o tom, co děláme během jedné hodiny tréninku, ale také o tom, jak trávíme zbytek dne. Dlouhé sezení proto není vhodné přehlížet ani u lidí, kteří pravidelně sportují. Nejlepší přístup představuje kombinace pravidelného cvičení, dostatku běžného pohybu a častého přerušování dlouhého sezení. Nemusíme se přitom neustále hýbat, stačí postupně vytvořit den, ve kterém se pohyb přirozeně stane jeho součástí.
