Příroda u našich dveří a živá zahrada
Živá zahrada vede především k poznání života, který se v okolí člověka nachází. Pokud se naučíme v zahradě vytvářet prostor i pro divokou přírodu, zjistíme, že takové soužití poslouží jak zvířatům, tak člověku. Díky pestrosti prostředí si nalákáte do zahrady ...
- Od rostlin začínáme
Volbou vhodných bylin, keřů a stromů můžeme vytvořit celoročně kvetoucí zahradu, která nám i zvířatům bude vytvářet opravdový ráj pro život. Díky rostlinám můžeme vytvořit na zahradě řadu míst, kde se rozličná zvířata dosyta nasytí, ukryjí před predátory, přečkají zimu či dokonce najdou místo pro zahnízdění a rozmnožení. Pomáháme tak alespoň trochu navracet přirozená prostředí těm, kteří o něj, díky zástavbě, přicházejí.
Zásadou zahrady, kterou mají obývat různé druhy živočichů, je rozmanitost. Množství biotopů, které mezi sebou volně přecházejí. Louka postupně přechází v mokřad s vodomilnými rostlinami až do jezírka. Louka, co je částečně otevřená a částečně stíněná sadem, místy přecházející v divoký koutek, stromy i mrtvé kmeny, skalky se stepnímy druhy rostlin a s aromatickými bylinami, živé ploty či skupiny keřů, které poskytují úkryt i potravu v podobě bobulí na podzim. Můžete si tak v podstatě vytvořit miniaturní krajinu, která bude obsahovat téměř veškeré biotopy našich šířek a délek a potažmo tak nalákat i příslušné živočichy.
- Jak přilákat čmeláka nebo motýla?
Na jídlo, barvy a vůně. Čmelákům a motýlům je třeba nabídnout kvetoucí rostliny po co nejdelší období v roce. Motýlům navíc živné rostliny pro jejich housenky (např. kopřivy jsou významnou živnou rostlinou pro řady hmyzích druhů).
Zdroj nektaru a pylu – z květin dáváme přednost neplnokvětým formám, bohaté jsou hlavně složnokvěté, (např. slunečnice, měsíček, kopretina), z aromatických rostlin hlavně hluchavkovité (např. dobromysl, meduňka, máta, šalvěj, mateřídouška) a miříkovité – mrkvovité (např. kopr, koriandr, kerblík).
Motýli skutečně milují určité dřeviny a trvalky, jimž se nevyhnou. Skutečným magnetem mezi dřevinami je keř komule nebo-li letní šeřík. Do velmi teplých oblastí a do nádob se hodí také zploděr, tzv. americký nepravý šeřík. Má jasně modrou barvu květenství, ale nesnáší bohužel tuhé zimy s teplotami pod mínus deset stupňů Celsia. Můžeme ho ovšem pěstovat v nádobě, kterou na léto umístíme do zahrady.
Za čím tedy motýl poletí? Za rostlinou, na kterou mohou naklást vajíčka, kterou se budou živit vylíhlé housenky než se zakuklí, za nektarem a pylem květů. Je tedy třeba zajistit neustálé kvetení volbou vhodných bylin a dřevin (například čmeláci se budí již brzy z jara, kdy kvetou jívy, podběly a sněženky, kvetoucí bylinky na podzim mohou pomoci při opožděné zimně přežít stále bdělým motýlům).
Poletí také za suchým úkrytem, kde mohou přečkat zimu – může to být naše půda nebo ztrouchnivělé dřevo.
Čmeláci kromě slunečnic navštěvují rádi i různé bobovité rostliny (např. jetele nebo hrách), pro včely je velkým lákadlem např. svazenka (použitelná i jako vynikající zelené hnojení).
Vykvést a vysemenit můžeme nechat i mnoho zelenin, jako např. ředkvičku, kopr, kadeřávek, černý kořen, salát apod.
- Kvetoucí louka aneb živý a zdravý trávník
Jak na to? Anglický trávník může být velmi pěkný, pro živočichy je ale synonymem nehostinné pouště. S kvetoucí loukou přichází hmyz, s hmyzem přichází živočichové, kteří se jim živí. Jako jsou třeba všichni naši pěvci, ještěrky, netopýři a spousta dalších. Představuje potravu, úkryt a místo pro rozmnožování.
Máte trávník bez kvítků? Nemusíte hned celý orat a sázet nový, někdy stačí jen méně kosit, či ponechat kus bez zásahu. Kvetoucím bylinám zejména škodí právě časté kosení na krátkou délku. Nestíhají pak vysemenit a časem převládnou trávy a rostliny s přízemní růžicí.
Nárazové kosení již vzrostlé louky může také uškodit zejména hmyzu, kterému se stéblo najednou skácelo pod nohama. Většina larev ve stoncích či na listech nezvládne uniknout a hyne s posekaným materiálem.
Jistým řešením je kosení postupné. Rozdělíte si plochu na tři úseky, které budete s časovým odstupem kosit postupně. Hmyz se mezi jednotlivými pásy bude postupně přesouvat. Takováto péče se nazývá mozaikovým sečením a jeho účinnost se prokazuje v oblastech s výskytem chráněných druhů hmyzu či rostlin. Nechte kosit alespoň na 10cm, spadaný hmyz má tak šanci na bezpečný přesun.
- Pro ježky jsou v poslední době zahrady často jediná místa, kde by mohli v klidu žít.
Proto se zamysleme, zda k nám má ježek kudy přijít? Někdy stačí jen díra v plotě. Neměla by však být jednosměrná. Nepoužívejme na zahradě žádnou chemii. Vyvarujme se jedovatých přípravků na hubení slimáků či třeba hlodavců, ježek se nám o ně postará. Na správné zahradě musí být kompost. Ve správném kompostu často bydlí ježek. Do správného kompostu proto nezapichujme vidle.
- Jezírko
Voda přístupná ve dne v noci hmyzu, ptákům a i třeba ježkům je základem pro každou živou zahradu. Může nám pomoci zvýšit množství živočišných druhů velmi výrazně, zároveň přináší do atmosféry cosi uklidňujícího a osvěžujícího. A také proto by nemělo na žádné zahradě chybět.
Jezírko je nejen zdroj vody pro všechny žíznivé živočichy na zahradě, ale i pro koupání. Koupání je důležitou činností, která ptákům pomáhá udržovat si v dobré kondici peří.
Není místo pro jezírko? Nevadí. Stačí i napajedlo. Pozor, pokud má kolmé stěny, mohou se zvířatům stát smrtící pastí. Aby se z nich vždy dostali jak živáčci, kteří omylem spadnou do vody, tak žáby a čolci poté, co se rozmnoží či metamorfují z pulců larev, nainstalujeme šikmé hrubé prkénko nebo schůdky z kamenů.
- Krmítko
Pravidelné přikrmování ptáků je důležité zejména v zimních měsících, v obdobích vysoké sněhové pokrývky. Vyskytne-li se námraza, kdy se veškerá potrava ocitne pod pro ptáky neprostupnou krustou ledu, stává se pro ně umělé přikrmování životně důležitým.
Rovněž nedostatek tekoucí čisté vody působí ptákům velké obtíže. Proto je v této době vhodné ptákům pomoci. Umístění krmítek může být vcelku libovolné. Dbejte pouze na to, aby tak, jako vy budete mít dobrý výhled na krmítko, měli by mít ptáci z krmítka dobrý výhled do všech stran, aby včas zaznamenali hrozící nebezpečí a mohli na něj zareagovat útěkem do blízkého úkrytu. Také nedávejte krmítka do blízkosti čirých, průhledných či zrcadlících se skleněných stěn, do kterých by mohli ptáci narazit. Takovéto smrtonosné pasti ovšem nemají na naší živé zahradě co dělat.
Pro jejich konstrukci platí vcelku tři zásady:
1) zastřešení není nutné, ale je výhodné – chrání krmivo před vlhkostí a zapadání sněhem
2) zajištění odtoku vody z krmiště naopak nutné je – krmivo nesmí ležet ve vodě
3) každé krmítko musí být konstruované tak, aby se k němu nedostali kočky, kuny, potkani či jiní dobře šplhající predátoři
- Budky
Budky jsou náhradou za dnes již vzácné stromové dutiny. Ptáci a další živočichové dnes často hnízdí na nebezpečných místech, kde jsou vystaveni predátorům a jiným hrozbám. Dobré budky mohou takovou stromovou dutinu velmi dobře nahradit a být tak bezpečným úkrytem, zimovištěm a místem pro rozmnožení.
- Hmyzí hotel
Hmyz žije téměř všude, je ho spousta druhů a ty mají různé nároky na životní prostředí. Hmyzí hotel simuluje přírodní dutiny. Pokud bude umístěn do suchého a osluněného kouta zahrady, brzy bude obydlen. Nejčastějšími obyvateli hmyzího hotelu bývají například včely samotářky, čmeláci, některé vosy, motýli, pestřenky, zlatoočky, škvoři či slunéčka sedmitečná. Čím více jich na svou zahradu přilákáme, tím více užitku z nich budeme mít.
Zpravidla ještě tentýž den, kdy instalujeme hmyzí domeček v zahradě, přiletí první hmyzí obyvatelé. Do otvoru si nejprve nanosí potravu ve formě pylu, pak nakladou vajíčka a nakonec otvor zavíčkují. Z vajíček se líhnou larvičky, které se pak jako dorostlé zakuklí a přežijí zimu.
V dalším roce se celý generační vývojový cyklus zopakuje. Zabydlené otvory tedy poznáme podle toho, že mají uzavřený, zavíčkovaný vchod.
SHRNUTÍ A PRINCIPY ŽIVÉ ZAHRADY:
- Ponechme někde v zahradě hromadu listí a větví jako úkryt pro obojživelníky, plazy, hmyz, pavouky a malé savce. Listí shrabujme pod křoviny, na podzim nechme na zemi část spadaného ovoce. Část jablek a jiných plodů ponechme i na stromech.
- Nesnažme se mít celou zahradu pečlivě upravenou a ponechme místa i s vysokou trávou. Nakrátko sekaný trávník je téměř mrtvý a zvířata se mu z daleka vyhnou. Mají-li mít tráva a byliny v ní rostoucí mít možnost vysemenit se a rozrůst, promění nám trávník po čase v květnatou louku. Častým sečením nejen, že ublížíte zvířatům, ale podpoříte i rychlé vysychání půdy na vaší zahradě. A vody je v krajině tak málo...
- Udělejme si na zahradě “divoký koutek”– můžeme zde pěstovat plazivé či popínavé keře (například ostružiny a břečťan), své místo zde naleznou i divoké druhy rostlin. Například takové kopřivy nám do zahrady přilákají mnoho druhů motýlů. Vhodné je takový koutek umístit do neméně navštěvované části zahrady, kde nikomu nevadí a zvířata mají potřebný klid. Přihoďte i hromadu nařezaného dříví a kamení či starý mrtvý strom, který také významně podpoří potenciál vaší zahrady.
- Poskytujme živočichům vodu po celý rok. V ideálním případě vybudujme zahradní jezírko. Nemáme-li dostatek prostoru, nainstalujme alespoň bezpečné napajedlo. To je vhodné umístit na zem na volné prostranství (aby měli pijící živočichové možnost včas spatřit případného predátora a utéct), přičemž vodu v něm měníme ideálně každý den.
U jezírek nezapomeňme, že nesmějí mít kolmé břehy.
- Odstraňme ze zahrady všechny prvky, které by mohly zvířatům ublížit – nezakryté sudy či jiné nádoby na vodu, jezírka s kolmými břehy, nezakryté díry, čiré či zrcadlící se skleněné stěny.
- Poskytujme živočichům potravu po celý rok. Především se jedná o přirozenou potravu, ale nebojme se nainstalovat i krmítko.
- Poskytujme živočichům také dostatek úkrytů a míst k rozmnožování. Instalujme pro ně budky (ptáci, netopýři, hmyz, ježci, čmeláci atd.) Pro plazy a hmyz jsou ideální suché zídky či hromady kamení. Užitečné živočichy v zahradě také podpoříme, pokud ponecháme část kompostu po celý rok netknutou.
- Neizolujme si zahradu od okolí budováním neprostupných plotů. Máme-li zděný plot, vytvořme do něj alespoň otvory, které umožní živočichům prostupovat z okolní krajiny a navracet se do ní. Bez toho se k nám ježci či obojživelníci nedostanou. Ideálním řešením je samozřejmě plot živý, tvořený z našich původních bobulovitých dřevin.
- Pokusme se, pokud je to jen trochu možné, pěstovat původní druhy stromů, keřů a květin. Vybírejme takové odrůdy, které nejenže přinášejí bohatou a chutnou úrodu, ale poskytují také útočiště a potravu živočichům. V případě ovocných stromů je například vhodné sáhnout po původních krajových odrůdách, které jsou nejlépe adaptované na místní podmínky, netrpí nemocemi a nabízejí bohatost vůní a chutí ovoce našich babiček a prababiček.
- Kupujme semínka a sazeničky rostlin nejlépe rovnou od místních zahradníků, abychom měli jistotu, že se jedná o původní druhy. V obchodech nadnárodních společností původní rostliny většinou nenajdeme.
- Nerušme hnízdící živočichy a nepřibližujme se k jejich hnízdům. Vězme, že nás neustále pozorují bystré oči predátorů (straky, sojky, kočky), kteří, pokud je na hnízdo upozorníme, ho okamžitě vyplení.
- Používejme metody organického zahradničení. Vyvarujme se jakýchkoliv chemických přípravků a používejme organická hnojiva (kompost, hnůj, rostlinné výluhy a preparáty). Upřednostňujme biologické způsoby ochrany rostlin (podpora a cílené nasazování predátorů škůdců). Pamatujme, že i plevel má na zahradě své místo, proto ho neničme tam, kde nepřekáží.
- Nepoužívejme rašelinu, protože těžba rašeliny v přírodě je velice destruktivní a zanechává hluboké a nezcelitelné rány. Namísto rašeliny užívejte svůj vlastní kompost, který obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru, a navíc do půdy navrací půdní život. Pro rostliny vyžadující chudý a kyselý substrát lze použít kompost z bukového či dubového listí, případně z mladých větviček jehličnanů.
A nakonec... Najděte si čas, si svojí zahradu s jejími divokými obyvateli užít. Mějte radost ze spatření každého nového živáčka.
Věřím, že čtení se stalo pro Vás velkou inspirací a vzbudilo ve Vás chuť pomoci naší přírodě a jeho malým obyvatelům. I malý krok ke zlepšení jim určitě pomůže.
Budu vděčná za Vaše komentáře s poznatky a další doporučení, jak můžeme přírodě pomoci.
Přeji krásný a sluníčkový den.
Vaše Verunka
