Pohádka nazvaná ,,Jak by to mělo být"
Žil byl jeden človíček, který si myslel, že vše musí být tak, jak on chce.
Žil byl jeden človíček, který si myslel, že vše musí být tak, jak on chce.
Lidé by se měli chovat tak a tak, vztahy mezi nimi by měly být takové a makové, zkrátka podle něj, podle toho, co si on myslí, že je správné.
Ostatním by mělo záležet na tom, na čem jemu záleží a téměř všichni (až na malé výjimky) by měli věci, situace a události hodnotit stejně, jako je hodnotí on sám.
Ten človíček ustanovil, co je správné a co ne, co by se mělo stát a co je potřeba zakázat.
Jenže v jeho malém privátním království se neustále něco kazilo,
druzí chtěli něco jiného než on sám, a tak nebyl nikdy zcela spokojený s tím, co se v něm děje.
Zoufale se snažil všem říci, co je správné, v co mají věřit, co dělat a co ne, jenže vždy to přesně nepadlo na „úrodnou“ půdu.
Blízcí se chovali jinak, partneři byli jiní a zastávali jiné hodnoty.
Jeden věřil v něco jiného, druhý dělal něco jiného a třetí poslouchal někoho jiného.
Venkoncem to dopadlo pro našeho človíčka trochu jinak, než si představoval.
Svět si zpíval svou vlastní písničku a na milého, ale nešťastného človíčka nebral ohled.
A tak jednoho dne vzdal své úsilí obrátit celý svět na svou víru,
ostatní podle sebe a mávl nad tím vším rukou.
Tím si oddechl, zmizela křečovitost jeho snažení a paradoxně se začal cítit lépe, když ostatní nechal jít svou cestou.
Dále se ve svém království snažil dodržovat svá pravidla jen s tím rozdílem, že ostatní k nim nenutil.
Měl více přátel, více radosti a méně starostí.
Nakonec zjistil, že vše a všichni jsou takoví, jací mají být a přestal svět držet pod krkem.
Povolil stisk a měl dostatek času na zkrášlování svého království.
A to je konec pohádky, která dopadla pro našeho človíčka dobře,
protože měl konečně ze života (ze sebe) dobrý pocit a cítil se v něm skvěle.
Autor: Karel Spilko
Zdroj: www.matrix-neo.cz
Více na www.cestyksobe.cz
