Podnikatel = podvodník? Opravdu?!
Přemýšlela jsem nad tím, proč u nás máme takové negativní tendence, nadávky, posměšky, závist, když se někomu v okolí daří v podnikání a my jsme naštvaní z práce nebo se nám nedaří v podnikání, většinou o to víc, nás dráždí úspěch druhých…Měli bychom proto ...
Proč je tady tak zažité, že většina lidí, co podniká a má úspěch, tak si na to měl podle častého názoru krást?
Taková klasická situace, v novinách anebo v televizi je článek a životní příběh podnikatele/podnikatelky, kteří v životě něco dosáhli, mnohé pro to obětovali, zažili vzestupy a pády. Jsou teď třeba opravdu finančně velmi zabezpečení a nemuseli by pracovat, mají již tolik firem, které jim generují další zisky. Už tam slyšíte zdálky od někoho z rodiny či známých lamentování, že to by chtěl vidět a že beztak musí jet v něčem nekalém, když má jeden člověk tolik peněz…
Víte, co mě na tom štve, není tam vůbec zamyšlení nad tím nebo pozastavení, kdy si ten člověk řekne, to je zajímavý příběh, ten člověk musel hodně zažít, že je teď tak úspěšný a zajímalo by mě o něm víc nebo je super, že u nás v republice se někomu tak daří. A když jemu mohlo by se tak dařit jednou i mě?
Kde se bere taková ta zášť, že druhý je úspěšnější než já?
Pořád narážíme na slova jako poctivost v podnikání. Pořád lamentujeme a komentujeme, jak by všechno mělo fungovat. Například někdo zdraží své služby a hned podle lamentujících chce vydělat na nové auto nebo byt. Nechci se tím dostat k cenotvorbě, chci to jen porovnat s tím, čemu se někteří věnují v práci. V práci máte svůj díl zodpovědnosti a zrovna pracujete třeba jako obchodník a musíte prezentovat zdražení, pro které jste hlasovali na vaší poradě v práci. Zde už člověk jako zaměstnanec tak moc nelamentuje, buď má na to nastaveny vlastní bonusy anebo je to prostě ve firmě, tak je to v pohodě, aby se firmě dařilo. Vidíte tam ten paradox, že podnikatel by zdražit neměl, ale obchodník ve firmě už nelamentuje, protože na to má navázány své vlastní bonusy, ale taky zdražili?
Nebo dalším příkladem mohou být náklady za cestu a když si je podnikatel připočte k ceně nebo je v ceně už má propočteny. Zase spousta komentářů, že už tak je dost drahé. Ale člověk, když je v práci, tak když jede někam na služební cestu, tak si nedovede představit, že nedostane nějakou kompenzaci, za to, že je mimo domov. Vnímáte tam tu tenkou hranicí mezi tím, kdy lamentuje nad proplacením nákladů na cestu a zapomínáme na to, že chceme taky dostat cestovní diety za služební cestu?
Proč nás nezajímá celý ten příběh člověka jako takového, jaké zkušenosti musel zažít, aby se dostal tam, kde je nyní? Jakými vzlety a pády musel projít. I když třeba jen někoho úspěšného na sociálních sítích na někoho to působí jako motivace a na někoho jako závist. Je pořád málo takových příběhů o tom, kdy člověk vyrostl z ničeho.
Ano, nebudu tvrdit, že jsou i nečestní podnikatelé, ale určitě jich není 100 %. Je spousta lidí, kteří motivují, dělají, co je baví, dokáží se tím uživit a pomáhají ostatním třeba jen nepřímo. Víte ono můžete závidět klidně celý život, ale asi budete věčně nespokojení a budete lamentovat na všechno. Je možné, že vás to také baví a jste to prostě vy, ale pokud je to jen vnitřní naštvání, tak vám ta závist stejně nepomůže.
Spíš se sami sebe zeptejte, co vám na tom vnitřně vadí, není to něco, v čem se vám tak moc nedaří a vy byste to tak moc chtěli. Protože kdyby to tak bylo, tak byste neměli důvod závidět? Ona vás i závist může motivovat, abyste šli za tím, co chcete. Horší, když je to naopak a je to spíš demotivace, udělejte jednoduché, prostě to nesledujte, bude vám líp.
Přeju si, aby bylo stále více lidí, kteří jdou za svými sny a stále méně těch, co lamentují. „Pěstujte své semínka, aby mohly vyrůst v krásnou květinu.“
Mějte krásný den Veru
Article is part of a serial Práce versus podnikání - činnorodost
Related Articles:
První reklamace
Vysvětlovat anebo nevysvětlovat
Jsme online, hurá i fuj
Mlčeti zlato
Žraloci na cestě
... other articles in the series
