Podnikání není jízda na jednorožci...
Kde je pro tvůrce prostor? Kde je to místo, kde se může tvořivý člověk plně projevit a hlavně… být vidět? Být sám sebou, ukázat co umí, co ho naplňuje a vyživuje?
Je to mazec. Poslední 2 roky a hlavně poslední měsíce, je to mazec. Člověk chodí od ničeho k ničemu, maká od rána do noci, pečuje o sebe, o druhý, o firmu, o klienty a… a ve výsledku mu stejně chodí upomínky za neuhrazený faktury. Říkám si proč.
Dobou a okolnostmi jsme čím dál tím víc tlačení do vlastní autenticity, sebeprojevů a tvoření věcí z hloubek, které jsou známé jen nám samotným. Staré procesy nefungují, nový ještě taky ne a my se mlátíme jak nudle v bandě. Já teda rozhodně.
Kdy to všechno zaklikne? Kdy se propíše ta dřina, kterou tu každý z nás dělá a promění se v tu neustále opěvovanou „hojnost“ o které se mluví? A ne, fakt nemyslim tu vnitřní. Ta mi nájem nezaplatí.
Poslední měsíce si připadám jak podomní prodejce z devadesátek. Chodím od domu k domu a ptám se lidí: chcete mě?
V praxi to znamená, že obepisuju jednu firmu za druhou, hotely, kavárny obchody a nabízím jim svůj produkt. A vlastně taky sebe, protože už to zkrátka nemůžu víc oddělovat. Posílám vzorky zdarma, někdy aspoň formou barteru za zmínku ve storíčku, který stejně nemá žádný dosahy.
Tyhle řádky nejsou stížností. Tyhle řádky popisují realitu desítek, stovek, možná tisíců příběhů lidí, kteří tvoří úžasný věci vlastníma rukama, ryjou čumákem do země a věří, že bude líp a všechno se tak nějak zmátoří. Už aby to bylo.
Je zdravý říct, že vás úplně obyčejně sere, že vaše práce není dostatečně ohodnocená. Ať už formou objednávky, sdílení nebo jiný podpory. Protože sdílení léčí a vědět, že v tom nejseš sám tě udržuje minimálně v tý psychický pohodě.
Takže pokud někde uvnitř sebe cítíš něco podobnýho, posílám velkej hug, protože ti rozumim. A pokud si na tohle našel nějakej klíč, sem s nim. Nerada bych časem kvůli touze po podnikání prodávala vlastní orgány.
Pokud jste to dočetli až sem, tak vám upřímně děkuju. I když to píšu s migrénou a kruhy pod očima, protože kloubit práci na plnej úvazek, podnikání a malý dítě není prdel… tak se těším, až dalším z vás budu moci poslat další balíčky a na podzim třeba představit i nový příchutě…
I tohle jsem já… vtipná, ujetá a občas hodně unavená Marcella
