Nelpět, nevlastnit a neočekávat
Když jsem slyšela tato slova, říkala jsem si, že to je přece jasné, ale…
Ruku na srdce, na čem lpíte? Šeptající hlas napovídá, přece na ničem. Ale fakt? Nelpíte třeba na tom, že máte byt, dům, zahradu, partnera, auto, drahý a krásný mobil, či na okně stojí panenka, fotka z dětství, nejmilejší hračka nebo co to místo, kde žijete. Opravdu na ničem nelpíte? Když to řeknu hodně tvrdě, přicházíme na tento svět nazí, a i nazí z něj odcházíme, a to doslova. Teď vám mozek bude napovídat, že ne a dá vám tam spoustu krásných námitek. Ale…
A co rádi vlastníte a koho rádi vlastníte a omezujete? Partner/ka? Manžel/ka? Děti? Rodiče? Přátele? Že ne a kdyby se rozhodli jít vlastní cestou, pustíte je a necháte jim svobodnou vůli a řeknete jsem tu, kdybys potřeboval nebo budete kopat na všechny světové strany, protože přece ten druhý už se musí chovat tak anebo takto či onak…
Ale co když, on to tak nechce? Odsoudíte ho za to, že to chce jinak? Ano a může mít spoustu osobních vztahů dost těsným nebo také velmi křehkých, ale co když on potřebuje na pár dní, týdnů, měsíců, let svobodu, dokázali byste mu ji dopřát a říct mu jdi s klidnou myslí a bez výčitek, a ještě mu otevřeně říct, že vaše dveře budou vždy otevřené?
A co očekáváte? Od sebe, od svých rodičů, dětí, přátel, partnerů, práce? Očekáváte určitý způsob jednání, chování, pochopení?
Každý máme svůj vnitřní svět, své vnitřní vzorce, svoje nastavení. Nejhorší je, když očekáváte moc a druhá strana to přijala a snaží se být pro vás dokonalá. Jak dlouho myslíte, že to ta druhá strana vydrží. Jde to vydržet i roky, do momentu, kdy se vaše očekávání zbortí jako domeček z karet, protože ta druhá strana už nechce žít podle vašich představ a očekávání a uvědomí si, že chce jít vlastní cestou. Nebude jednoduché opustit staré vzorce a přijdou zkoušky, ke kterým bude se třeba postavit.
Uvedu to na jednom příkladu, na kterým jsem se několikrát zamyslela. Michael Schumacher byl úspěšný jezdec F1 do té doby, dokud při jízdě na lyžích nespadl a nezůstal bohužel ležící. Má kolem sebe tým lékařů, který se o něj stará i jeho rodina se o něj stará a nikdo neví, jaký je jeho skutečný stav. Když to přirovnám k těm 3 skutečnostem. Tak i přes helmu se mu stalo, to, co se mu stalo, neočekával to, a to ani nikdo z jeho rodiny. Změnil se mu život v jedné vteřině a z toho světoznámého závodníka se stal ostře sledovaný případ. Co se týká vlastnictví a informací, které šly ven, tak opravdu jeho rodina, dělá vše pro to, aby žil. Prodala několik nemovitostí, aby mu pomohla a zajistila péči, která je velmi nákladná i pro tak bohatého člověka, jako byl on. Mohli by lpět na jeho titulech a slávě, ale spíše se drží v ústraní a chtějí, aby měl klid na zotavování se. Nemůžu hodnotit to, zda syn, který jde v tátově šlépějích je šťastný anebo je nucen v těch šlépějích jít, aby rodině přinesl peníze, to nechci hodnotit ani posuzovat, to vědí jen oni sami. Jak je skutečně Michaelovi ví jen málokdo, co dokáže anebo nedokáže, ví jen jeho nejbližší.
Lpění lze ukázat na příkladů domu nebo bytu. U nás jsme vedeni k tomu mít vlastní byt či dům, zadlužit se hypotékou a chodit na ni vydělávat. Velká většina lidí by ráda cestovala nebo odjela na nějakou dobu mimo získávat zkušenosti, ale bojí se třeba byt či dům pronajmout. Ono se to pomalu mění. Ale třeba ve spojených státech je to úplně běžné. A myslím, že čím dál více lidí bude přibývat i v tom trendu, že vše necháte, tak jak je a pojedete na druhý konec světa a ten člověk z druhé strany zase pojede k vám, jak tomu bylo ve filmu Prázdniny. My tady hodně lpíme na věcech i majetku a hlavně, aby se mu nic nestalo. Víte, když mi umřela teta, tak první, co se stalo, že její rodina vytřídila věci, které ještě k něčemu využijí a zbytek vyhodili nebo dřevěné, co šlo použít na zimní topení, použili. Z těch věcí mnoho nezbylo, je to velmi pomíjivé.
U vlastnění můžeme mít jako příklad majetek či vztahy. Velmi mylná je ta představa, že svatbou vlastně jeden na druhého získává nějaký nárok a někteří se pak i začnou měnit a chovat jinak. Jakoby ten papír změnil to, že už máte druhého jistého. Jen v tu chvíli nikdo nebere v potaz tu rozvodovost. Ani nikdo nereflektuje to, že každý i po určité době může změnit směr a může chtít jít dál vlastní cestou, aniž by s tím partnerem nemohl dál být nebo aby zůstali přátelé. Ale i toto se začíná dít, jen to jde vidět postupně.
Snažila jsem se tyto 3 slova vnést i do svého života a když jsem v nějaké situaci, která je těžká a kterou řeším, tak se snažím si uvědomit nebo se zeptat sama sebe, zda na něčem netrvám, nelpím, zda tu situaci nechci změnit tak, že to nejde nebo zda očekávám tak moc…? Někdy se člověk zasekne místo toho, aby tu situaci pustil a ono se někdy ta řetězová reakce spustí sama.
S láskou Veru
Článek je součástí seriálu Beruška a její příběhy
Související články:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... další články v seriálu
