Nejen energetické prostředí ovlivňuje a mění člověka

Cesty k sobě

Žijete v prostředí, kde se můžete nadechnout?

Kde se Vaše tělo přirozeně uvolní a mysl nezadržuje myšlenky, aby "něco nepokazila"?

Kde Vaše srdce ví, že je vítané, ať už přichází s radostí, smutkem nebo tichem?

Každý z nás potřebuje místo a lidi, u nichž není nutné být v pohotovosti. Místo, kde se nemusíme zmenšovat, abychom se vešli do očekávání, a kde není třeba bránit své nejjemnější části.

Když prostředí bolí

Někdy žijeme v podmínkách, které na první pohled vypadají "normálně", ale naše tělo a duše cítí pravý opak.

– Neustálá kritika nebo napětí, které visí ve vzduchu.

– Pocit, že musíme hlídat každé slovo, abychom nezpůsobili výbuch.

– Chlad, kde nejsou vítané emoce, nebo naopak chaos, kde nikdy nevíme, co přijde.

V takovém prostředí se stahujeme do sebe. Dlouhodobý stres uzavírá naše srdce, oslabuje tělo, zamlžuje mysl. Duše se jakoby scvrkává, ztrácí barvy, protože nemá možnost svobodně dýchat. Radost se mění v přežívání, tvořivost v mlčení, odvaha v pouhou snahu "nějak to vydržet".

Když jsme v bezpečí

Jakmile se ocitneme v prostoru, kde jsme přijímáni, děje se téměř zázrak. Tělo povolí, dech se prohloubí a mysl najednou přináší nápady, které v napětí neměly šanci vyrůst. Rozkvétá humor, lehkost, chuť tvořit i schopnost naslouchat druhým. Duše, která byla dříve sevřená, se znovu nadechne a začne zářit svými přirozenými barvami.

Vřelé pozvání ke konkrétnímu vedení

Domov není jen místo, kde přespáváme. Je to hnízdo, ve kterém má naše tělo i duše cítit bezpodmínečné přijetí. Každý si zaslouží prožívat doma pocit naprosté svobody a uvolnění.

Jak se k tomu přiblížit?

1. Zastavte se a naslouchejte svému tělu

Sedněte si doma na své oblíbené místo a vnímejte dech.
Zeptejte se: Jak se cítím právě teď?
– Je můj dech volný, nebo mám pocit, že musím "držet břicho"?
– Uvolňují se ramena, nebo je něco stále v napětí?
Vaše tělo je první kompas. Když se v prostředí necítí bezpečně, napětí ho prozradí dřív než myšlenky.
2. Všímejte si slov a tónu v domácnosti

Převládá povzbuzení, nebo spíš kritika a posměch?
Můžete říct svůj názor, aniž byste čekali výbuch nebo mlčení?
Dokážete se doma smát nahlas?
Pokud na tyto otázky odpovídáte často "ne", je to signál, že domov neposkytuje plnou svobodu.
3. Stanovte si své hranice a potřeby

Sepište si, co je pro Vás doma opravdu důležité (klid po práci, respekt k soukromí, možnost zavřít dveře, společné večeře…).
Promluvte si s těmi, se kterými domov sdílíte.
Mluvte o potřebách, ne o vině ("Potřebuji večer chvíli ticho" místo "Ty jsi pořád hlučný").
Začněte od malých kroků – i drobná dohoda může otevřít dveře k větším změnám.
4. Pečujte o prostor jako o živou bytost

Domov nese energii našich vztahů.

Pravidelně vyvětrejte, ukliďte místa, která Vás tíží.
Přineste do bytu něco, co Vám připomíná radost: květiny, světlo, oblíbenou vůni.
Pokud je to možné, vytvořte místo, které je jen Vaše, třeba malý stůl nebo křeslo.
5. Hledejte podporu

Někdy je prostředí natolik dusivé, že změna vyžaduje větší krok:

– terapii, důvěrný rozhovor s blízkým, někdy i rozhodnutí odejít.

Pamatujte, že Vaše svoboda není luxus, ale základní lidská potřeba. Domov je místem, kde má být duše doma – ne vězněm. Každý z nás má právo dýchat, smát se a usínat s pocitem, že je v bezpečí. Začněte malým krokem, který dnes dokážete udělat, a sledujte, jak i drobná změna otevírá dveře k větší svobodě.

Autor: Kateřina Vyšehradská
Zdroj: www.kucharka-zivota.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora.

www.cestyksobe.cz

---