Miluješ ho, nebo ten pocit, který máš vedle něj?
Komunita maminky
Možná sis někdy položila otázku, jestli láska není jen pocit, který máme vedle druhého člověka. Jestli vlastně nemilujeme jeho, ale to, jak se s ním cítíme. Ta otázka není povrchní, naopak. Vzniká většinou ve chvíli, kdy se v našich vztazích začnou objevovat pochybnosti. Když si uvědomíme, že pocit, který jsme považovali za samozřejmost, není pořád stejný.
To, jak se vedle někoho cítíme, je nesmírně důležité. Tělo a nervový systém reagují dřív než hlava. Když se vedle určitého člověka cítíme klidně, uvolněně a bezpečně, tělo tím dává jasnou informaci, že není v ohrožení. Bez tohoto pocitu se láska ani nemůže rozvinout. Vztahy, ve kterých se bezpečně necítíme, se často mění v boj, závislost, drama nebo dlouhodobé přežívání místo skutečné blízkosti.
Jenže právě tady vzniká častý omyl. Pocit bezpečí nebo dobrého prožitku není totéž co láska. Je to základ, vstupní brána, ale ne důkaz. Pocit je proměnlivý. Mění se s únavou, se stresem, s životními okolnostmi i s tím, jak se mění druhý člověk. Pokud stojí celý vztah jen na tom, jak se cítíme, je velmi křehký.
Ve chvíli, kdy jsme s někým hlavně kvůli tomu, co nám dává, začne se vztah lámat pokaždé, když se ten pocit vytratí. Jakmile se změní chování druhého, mění se i naše jistota. Objevují se pochybnosti, otázky, potřeba ustoupit nebo hledat něco, co ten pocit vrátí zpátky. Ne proto, že bychom byli neschopní milovat, ale proto, že jsme byli ve vztahu spíš s vlastním prožitkem než s člověkem naproti.
Láska se nepozná v euforii ani v počáteční intenzitě. Zamilovanost je silná, krásná a často nás přesvědčí, že jsme našli to pravé. Jenže láska se ukazuje až později. Ve chvíli, kdy euforie ustoupí a zůstane realita. Skutečný člověk se svými vlastnostmi, slabostmi, rozdíly i limity. Právě tehdy se ukáže rozdíl mezi tím, že se vedle někoho cítíme dobře, a tím, že nás ten člověk opravdu zajímá.
Láska není jen emoce. Emoce přicházejí a odcházejí. Láska je také schopnost vidět druhého realisticky, ne skrze projekce a ideály. Je to ochota zůstat přítomná i v nepohodlí, které není destruktivní, ale lidské. Je to respekt k rozdílům, které nemáme potřebu hned měnit nebo opravovat. A je to volba, která se v čase znovu a znovu potvrzuje skrze chování, ne skrze slova.
Mnoho lidí si plete lásku s pocitem regulace. S klidem, který jim druhý dává. S pocitem, že nejsou sami. S potvrzením vlastní hodnoty. Když o tento stav přijdou, mají pocit, že přišli o lásku. Ve skutečnosti přišli o něco, co jim pomáhalo udržovat vnitřní rovnováhu.
Proto možná není nejdůležitější otázkou, jestli se s někým cítíme dobře. Důležitější otázka zní, jestli nás ten člověk zajímá i ve chvíli, kdy ten pocit zrovna nepřichází. Protože pocit je jen začátek. Láska se staví až potom. A spousta lidí dnes odchází právě ve chvíli, kdy by se vztah mohl začít stávat skutečně hlubokým.
Možná při čtení cítíš, že některé vztahy ve tvém životě se točí pořád kolem stejného pocitu. Stejných pochybností, stejných zlomů, stejného momentu, kdy se něco zlomí nebo vyprchá. A možná to není o konkrétním člověku, ale o vzorci, který si do vztahů neseme.
Právě tyhle vzorce se dají velmi přesně vidět v Matici osudu. Ne jako nálepka nebo předpověď, ale jako mapa toho, jakým způsobem vstupuješ do vztahů, co si s sebou neseš z minulosti, co si často pleteš s láskou a co je pro tebe skutečná blízkost. Ukazuje, jestli je pro tebe typické hledat pocit bezpečí, intenzitu, potvrzení nebo spíš spojení na úrovni hodnot a reality.
Pokud máš pocit, že se ve vztazích opakuješ, že se často ptáš, jestli miluješ člověka, nebo jen ten pocit, který vedle něj máš, pak může osobní rozbor Matice osudu pomoct dát těmto otázkám konkrétní obrysy. Neodpoví za tebe, ale pomůže ti pochopit, odkud ty otázky přichází a proč se v tvém životě objevují právě tak, jak se objevují.
Protože když pochopíš svůj vzorec, přestaneš se v něm ztrácet.
_______________________________________________________________________________________________________________
Jmenuji se Lucie a provázím lidi na cestě k větší vnitřní jasnosti a k sobě samým. Pracuji s metodou Matice osudu i seberozvojem v praktické rovině. Pomáhám pochopit, proč se v životě opakují stejné situace a vztahové vzorce, jak souvisí se sebehodnotou, hranicemi, financemi a vnitřními zraněními, a převádím tato témata do konkrétních kroků v každodenním životě.
Věřím, že v každém člověku je schopnost proměny, jen někdy potřebujeme přesněji vidět vlastní mapu. Matici osudu beru jako nástroj k porozumění darům, výzvám i životnímu směru, ne jako nálepku nebo věštbu.
Pokud chcete nahlédnout do své Matice osudu, objednat osobní či partnerský rozbor nebo se jen inspirovat dalšími texty, najdete mě na:
Instagramu: www.instagram.com/cestaduseofficial?igsh=ZjI1azYxZ2Rpcm9h&utm_source=qr
Facebooku: www.facebook.com/share/1C3GyqJqRA/?mibextid=wwXIfr
Webu: www.cestaduseofficial.cz
Maminky