Mikroplasty ve vodách
Jaký vliv mají mikroplasty na životní prostředí a zdraví člověka?
Plasty jsou symbolem moderní doby, jsou lehké, levné a téměř nezničitelné. Jenže právě jejich odolnost se stala problémem. Každý rok se do oceánů dostanou miliony tun plastového odpadu, který se postupně rozpadá na ještě menší části. Ty nejmenší, zvané mikroplasty, jsou dnes přítomné všude, od mořské vody po pitnou vodu v našich kohoutcích. Jak se tam dostávají, proč jsou nebezpečné a co s tím můžeme dělat?
• Co jsou mikroplasty a jak vznikají?
Mikroplasty jsou plastové částice menší než 5 mm, často neviditelné pouhým okem. Rozlišujeme 2 základní typy:
1. Primární mikroplasty - vyrobené přímo v této velikosti, např. v kosmetice (peelingy, zubní pasty), čistících prostředcích nebo textiliích
2. Sekundární mikroplasty - vznikají rozpadem větších plastových předmětů, jako jsou láhve, pytlíky, pneumatiky nebo rybářské sítě
Pod vlivem UV záření, tepla, mechanického opotřebení a působení mikroorganismů se plasty postupně rozkládají na stále menší části. Tyto částice však však v přírodě nezmizí, naopak se hromadí a cirkulují v životním prostředí.
• Jak se dostávají mikroplasty do vod?
Hlavními cestami, kterými se mikroplasty dostávají do vodních ekosystémů, jsou:
1. Odpadní vody z domácností - při praní syntetického oblečení se uvolňují mikrovlákna, která končí v kanalizaci
2. Dešťová voda a splachy z povrchů - přinášejí plastový prach z pneumatik, silnic a umělých trávníků
3. Nedostatečně vyčištěné odpadní vody - čistírny často nedokážou zachytit všechny plastové částice
4. Rozklad plastového odpadu v řekách, jezerech a oceánech
5. Přímé vypouštění plastového odpadu z lodí, rybářských sítí nebo průmyslu
Tyto částice pak proudí říčními systémy až do moří a oceánů, kde se dále hromadí a mohou se dostat až do hlubin oceánu.
• Mikroplasty v mořích a oceánech
Oceány jsou největším skladištěm plastového odpadu na planetě. Odhaduje se, že 8-10 milionů tun plastu ročně končí v mořských vodách. Mikroplasty zde vytvářejí „plastová pole”, jako je například známý Velký tichomořský odpadkový vír, který má rozlohu několika milionů kilometrů čtverečních. Tyto částice požírají mořští živočichové, od planktonu přes ryby až po velryby. Mikroplasty se tak stávají součástí potravního řetězce, a tím i lidské potravy. Problémem není jen samotný plast, ale i chemikálie, které se z něho uvolňují a nebo se na něho vážou (např. pesticidy, ftaláty či těžké kovy).
• Mikroplasty v pitné vodě
Znepokojivým faktem je, že mikroplasty se nacházejí i v pitné vodě, a to jak v balené, tak i v té kohoutkové. Studie organizace Orb Media z roku 2017 zjistila, že více než 80 % vzorků pitné vody z celého světa obsahovalo mikroplastové částice. V roce 2024 pak vědci z Kolumbijské univerzity potvrdili, že v balené vodě se muže nacházet až stokrát více nano- a mikroplastů než ve vodě z kohoutku. Zdrojem bývají plastové lahve, víčka i potrubní systémy. Částice se mohou uvolňovat také při dlouhodobém skladování vody nebo při jejím zahřátí.
• Vliv mikroplastů na živé organismy:
1. Ucpávání trávicího traktu živočichů - to muže vést k podvýživě nebo úhynu
2. Mechanické poškození tkání
3. Přenášení toxických látek
4. Ovlivnění hormonálního systému (endokrinní disruptory)
5. Měnění mikrobiální rovnováhy ve vodních ekosystémech
Mikroplasty byly nalezeny v rybách, mlžích, korýších i mořské soli, tedy v potravinách, které běžně konzumujeme.
• Dopad na lidské zdraví:
Lidé mohou mikroplasty vdechovat, polykat nebo absorbovat kůží. Byly nalezeny v lidské krevní plazmě, plicích i placentě. Přestože přesné zdravotní důsledky nejsou dosud plně známy, existují oprávněně obavy, že mohou způsobovat zánětlivé procesy v organismu, narušení hormonální soustavy nebo přenášet toxické látky a těžké kovy.
• Jak můžeme množství mikroplastů snížit?
Každý jednotlivec i společnost mohou přispět k omezení mikroplastového znečištění tím, že například omezí používání plastů na jedno použití (obaly, brčka) a nahradí je přírodními materiály. Podporujte recyklace a ekologické obaly, perte oblečení s filtrem na mikrovlákna a nepřehřívejte plastové nádoby, teplo totiž uvolňuje plastové částice. Z hlediska průmyslu je nutné zlepšit technologie čištění odpadních vod a regulovat používání mikroplastů v kosmetice a výrobcích. EU už v roce 2023 schválila omezení používání mikroplastů v některých výrobcích, což je krok správným směrem.
Vědci po celém světě se snaží najít ekologické alternativy plastů, jako jsou biologicky rozložitelné polymery, recyklovatelné obaly a přírodní náhrady. Zároveň vznikají inovativní technologie pro zachytávání mikroplastů z vody pomocí speciálních filtrů nebo mikrořas. Je zřejmé, že mikroplasty budou v životním prostředí přítomné ještě dlouho. Můžeme ale zastavit jejich další šíření a chránit tak nejen vodní organismy, ale i své zdraví.
Mikroplasty představují globální ekologickou výzvu, která se týká každého z nás. Znečišťují vodu, půdu i potravní řetězec a ohrožují zdraví lidí i zvířat. Jejich neviditelná přítomnost ve vodách ukazuje, jak hluboký dopad má náš konzumní životní styl. Řešení spočívá ve vzdělávání, inovacích a zodpovědném přístupu. Pokud dokážeme snížit produkci plastů, recyklovat efektivněji a chránit naše vodní zdroje, můžeme ještě zvrátit škody, které jsme napáchali.
