Mikroplasty v potravinách
Jak se dostávají mikroplasty do potravin a co v nich způsobují?
Plast je jedním z nejrozšířenějších materiálů současnosti. Vyrábí se z něj obaly, lahve, textilie, obuv, vybavení domácnosti i zdravotnické pomůcky. Jeho obrovskou výhodou je lehkost, pevnost a odolnost. Právě díky těmto vlastnostem je ale i obrovským ekologickým problémem. Plasty se v přírodě nerozkládají biologickou cestou, ale rozpadají se na menší a menší části. Tyto částečky se nazývají mikroplasty (částice menší než 5 mm) a ještě jemnější nanoplasty (menší než 100 nm).
Mikroplasty se staly součástí životního prostředí a dnes už je vědci nacházejí ve vodě, půdě, vzduchu a dokonce i v lidském těle. Z potravinového hlediska je alarmující, že byly prokázány v mořských plodech, rybách, stolní soli, pitné vodě i v balených potravinách.
• Jak se mikroplasty dostávají do potravin?
1. Rozpad plastového odpadu = Plasty se v mořích a řekách působením UV záření, mechanického opotřebení a vlnění rozpadají na mikroskopické kousky. Ty pak požírají drobní vodní živočichové a přes potravní řetězec se dostávají k rybám a nakonec i k člověku.
2. Záměrné přidávání mikroplastů = Ještě donedávna se přidávaly do kosmetiky (peelingy, zubní pasty) a tyto částice se následně dostávaly do odpadních vod a z nich do životního prostředí.
3. Uvolňování z obalů = Plastové lahve, kelímky a fólie mohou do nápojů a jídel uvolňovat drobné částice, zvlášť pokud jsou vystaveny teplu nebo mechanickému namáhání.
4. Atmosférický spad = Mikroplasty se šíří vzduchem, byly nalezeny dokonce i v odlehlých oblastech, jako jsou Alpy nebo Arktida. Usazují se na plodinách a následně konzumujeme i je.
• Konkrétní příklady potravin s prokázanými mikroplasty
1. Mořské plody (mušle, ústřice, krevety) = Filtrují vodu, a tím v sobě hromadí mikroplastové částice. Konzument tak sní celé tělo živočicha i s obsaženými mikroplasty.
2. Ryby = Mikroplasty byly nalezeny především v jejich trávicím traktu. Částice se však mohou uvolňovat i do svaloviny, takže se mohou dostat přímo do masa, které lidé konzumují.
3. Mořská sůl = Několik studií prokázalo přítomnost stovek mikroplastových částic v jednom kilogramu stolní soli. Zajímavé je, že sůl z pevninských zdrojů (např. kamenná sůl) obsahuje mnohem méně těchto částic než sůl mořská.
4. Pitná voda = Mikroplasty byly nalezeny jak v balené tak ve vodě z kohoutku. Balená voda bývá na částice bohatší, protože se uvolňují přímo z plastových lahví.
5. Med a pivo = I zde byly nalezeny drobné plastové částice, pravděpodobně kvůli kontaminaci vzduchem a vodou.
• Co mikroplasty dělají v těle?
Téma je stále předmětem intenzivního výzkumu a spousta otázek zůstává nezodpovězených. Přesto už víme několik důležitých věcí:
~ Fyzikální účinky = Mikroplasty mohou mechanicky dráždit trávicí trakt. U drobných organismů se prokázalo, že hromadění plastů v těle snižuje jejich schopnost přijímat potravu a ovlivňuje růst.
~ Chemické účinky = Plasty obsahují přísady, jako jsou ftaláty, bisfenol A, zpomalovače hoření apod., které se mohou uvolňovat. Tyto látky jsou známé jako endokrinní disruptory narušující hormonální systém.
~ Absorpce jiných látek = Mikroplasty fungují jako houba, vážou na sebe těžké kovy nebo organické polutanty, jako např. pesticidy nebo PCB. Pokud je pak pozře organismus, dostává do sebe i tyto toxické látky.
~ Průnik do tkání = Zatímco větší částice zůstávají v trávicím traktu, nanočástice mohou pronikat přes střevní stěnu do krve a potenciálně i do orgánů. Studie už potvrdily přítomnost mikroplastů v lidské krvi, plicích a nebo placentě.
• Zdravotní rizika - co víme a co nevíme
Zatím není možné přesně určit, jak velké riziko mikroplasty pro člověka představují. Vědci se shodují, že existuje riziko zánětlivých procesů v těle při dlouhodobé expozici. Chemické látky uvolňované z plastů mohou působit toxicky a hormonálně. Tyto důsledky mikroplastů pro lidské zdraví nejsou ještě plně zmapovány, ale vzhledem k masivnímu rozšíření mikroplastů je to prioritní oblast výzkumu.
Evropská unie už zakázala přidávání mikroplastů do kosmetiky a čistících prostředků, aby se snížilo jejich uvolňování do životního prostředí. Také probíhá mnoho diskusí o omezení jednorázových plastů a lepší recyklaci. Někteří vědci už dokonce začali pracovat na technologiích, které by dokázaly mikroplasty odfiltrovat z pitné vody a odpadních vod.
Mikroplasty se staly nechtěnou součástí našeho prostředí a tím i našich jídelníčků. Najdeme je v rybách, mořských plodech, soli, vodě, ale i v produktech, kde bychom to nečekali, jako je med či pivo. Jejich zdravotní rizika zatím nejsou zcela objasněna, ale vzhledem k jejich schopnosti přenášet chemické látky a pronikat do organismu se odborníci shodují, že jde o závažný problém. Z pohledu spotřebitele je prakticky nemožné se jim vyhnout, ale omezení používání plastů v domácnosti a preference čerstvých, méně balených potravin muže expozici snížit.
