Kuba mě ve své moci má :)
Několik let jsem toužila jet na Kubu, toužila jsem zažít její energii, salsu, doutníkový opar a neustále znějící Guantanameru. A v roce 2017 jsem si toto přání splnila se svou nejlepší kamarádkou.
Co je na Kubě nejhezčí jsou její kontrasty. Každé město a kout Kuby je úplně jiný. Všude dominují stará americká auta, někde se vám stane, že na vás Kubánec nebo Kubánka začnou mluvit česky, protože u nás kdysi žili, každý den zažijete tolik nových zážitků a poznáte kulturu a krásy Kuby.
Havana nás trochu zaskočila na letišti, malé, a ne příliš útulné letiště, kde bylo asi 50 stupňů Celsia a na pasovou kontrolu jsme sešly do velké místnosti, která připomínala spíš sklep, kde bylo ještě větší horko, ale když jsme si odbyly všechny tyto povinnosti, jsme si mohly už jen začít užívat krásy Havany. Havana na vás dýchne svým temperamentem. Opravené koloniální domy mezi i zbořenými nebo spadlými budovami, ale tak nějak vám to nepřijde zvláštní, vezmete Havanu takovou, jaká je. Doutníkový ráj se projeví množstvím lidí, kteří se vám budou snažit prodat doutníky i když to rozhodně nebude pravá Cohiba. Mojito si můžete dát skoro všude, nemohly jsme vynechat zastávku v La Bodequita del Medio, která je mojitem proslulá. Nicméně na Kubě díky rumu můžete vyzkoušet velké množství koktejlů. Co nás ale dostalo byla večeře na terase restaurace s výhledem na Malecón. Tuto restauraci vlastní vnuk bývalého Československého prezidenta Gustava Husáka. Měly jsme možnost se s ním osobně potkat. Procházka po Malecónu je kouzelná večer i během dne. Rychle chytnete rytmus Kuby nespěchat a jen si užívat den.
Cienfuegos je malé malebné město, některé části mi připomínaly Paříž. Je zde spoustu umělců na ulicích a díky jeho kráse zde potkáte také dost turistů. Krásné koloniální domy hrají všemi barvami. Potkáte zde tradiční povozy s koňmi a velmi milé lidi. Zde jsme také zažily největší frontu místních do obchodu s potravinovými lístky, ani nevíme, co tehdy přivezli, protože konec fronty jsme ani neviděly. Ztratily jsme se v uličkách Cienfuegos, došli i k molu, které nikam nevede a končí v moři. Právě v Cienfuegos v jednom baru se domluvila kubánská revoluce, alespoň tak nám to místní tvrdili, a dokonce ten bar ukázali. Dá se zde také plavat zde také s delfíny, oproti Varaderu, zde zaplatíte o 30 CUC méně, a to nebudu porovnávat cenu se Sea World v Orlandu na Floridě.
Trinidad mě okouzlil, nádherné staré uličky, lidé sedící ve svých domech, na houpacích židlích, hudba pod širým nebem. Připadala jsem si jako bychom přijely do nějaké větší vsi u nás. Místní se na vás usmívají ze své houpací židle, kterou jsme si nemohly nevyzkoušet. Když jsme šly na hlavní náměstí a ke kostelu, tak jsme se ztratily v bočních uličkách a potkávaly jsme místní, kteří mnohdy měli pohled, holky, kde jste tu vzaly. Zde jsme zažily nádherné večery v Casa de la musica, kde sedíte na terasovitém schodišti, abyste dobře viděli a slyšeli, tak si sednete ke stolu před pódium. A pak se jen necháte unést rytmem salsy, kubánského zpěvu, chodí sem i místní, kteří vás okouzlí tím, jak umí tancovat, mladí i starší, všichni tancují salsu. Ti, na které nevyšlo místo, sedí na náměstí a také se nechávají unést poslechem hudby. A i když jsme chodily už po půlnoci do „našeho“ kubánské domu, nikdy jsme se necítily ohrožené nebo ve strachu. A obecně mi Kuba přišla jako nejbezpečnější místo, které jsem zatím při cestování poznala.
Santiago de Cuba, místo posledního odpočinku nejslavnější osoby na Kubě, Fidela Castra. Santiago a okolí je stále vysoce Castrovské a nikdy nedá na Fidela dopustit. Mladí už mluví trochu jinak, ale tady dole je to úplně jiná Kuba. Dominantou Santiaga je nádherná modro bílá katedrála, která pyšně stojí na náměstí. Nicméně mě na Santiagu nejvíce zasáhl náš výstup na Gran Piedra, ten výhled byl božský a čokoláda od místních skvělá. Díky tomu, že jsme se seznámily s místním boxerem, tak jsme zažily i velmi netradiční zkušenost, protože jsme byly pozvány na zápas v boxu do místní haly. Kubánci žijí boxem, byly jsme tam asi jediné 2 bělošky mezi kubánskými rodinami, kteří přišli fandit svým synům. Neuvěřitelný zážitek.
Při cestě do Baracoy jsme se zastavily na vyhlídce, ze které se můžete podívat na proslulé Guantanámo. Dostanete dalekohled a instrukce, kam se máte dívat, moc toho vidět není, ale ta vyhlídka je místní atrakcí. Cesta do Baracoy je spletitá a vede mnoha serpentinami a zatáčkami. Ale ta příroda okolo je neuvěřitelná, po cestě vidíte běžet osla i prase, pak uprostřed lesa je zde velká maketa Che Guevary, jezdí se zde na místních povozech s osly a jste v jiném světě. Moc turistů zde nepotkáte. Ještě vidíte popadané palmy, zničené silnice po hurikánu z roku 2016 a říkáte si, jak to muselo být hrozné. Při procházce v přírodní rezervaci okolo hory El Yunque nám místní pomůže se lesem dostat nahoru k vodopádu, kde se můžeme okoupat a dáme si u velmi milé paní její horkou čokoládu v její venkovní kuchyni. Návštěva Baracoy zůstává velmi silným zážitkem.
Kuba je místo, kam bych mohla jezdit každý rok. Slyším její volání a mám tam velký kus svého srdce.
S láskou Veru
Article is part of a serial Cestování
Related Articles:
Co se změnilo v cestování
Sicílie, 2. část
Sicílie a městečka UNESCO
Cappadocia a její východy slunce
Jak se bude cestovat dál?
... other articles in the series
