Koučování v mé praxi
Jak jsem se dostala ke koučování a jak se projevuje do mého života a praxe.
Co mi kurz koučování přinesl:
Je tomu již několik let, co jsme se s mou trenérkou Pavlou poznaly, a já si přála projít kurzem koučování i díky mé touze pomáhat. Pavla to několikrát zkoušela a posílala mi nabídky na své kurzy, které mě vždy zaujaly, a já jsem nevěděla, jak je zakomponovat do svého pracovního procesu. Pak mě Pavla pozvala na ochutnávku a já se nadchla a pak jsem na podzim 2016 našla čas a do svého pracovního planningu jsem tento kurz prostě a jednoduše naplánovala. Na první hodinu kurzu jsem nemohla skoro ani dospat a byla jsem vděčná a ráda, že jsem si kurz sama pro sebe prosadila. Tento kurz mi přinesl spoustu nepoznaného, skvělou holčičí partu, nové podněty, proniknutí do systemického koučování, poznání dalších stránek sama sebe, přemýšlení o tom, jak bych mohla koučovat do budoucna a kde všude jej mohu využít v osobním i pracovním životě. Kurz mi přinesl také uvědomění a dlouho mi bude znít v hlavě slovo "vyřešit" a je to oblast, kterou při své praxi musím používat uvážlivě a všímat si, zda jsem to při koučování s klientem se svou „řešící“ energií nepřehnala. Jelikož cílem není vyřešit problém, ale aby si cestu našel sám koučovaný a byl v rovnováze s touto svou cestou, neměl by to být můj nápad, i když v případě nějakých obtížnějších případů toto může pomoci a je dobré přejít k mentoringu. Jen je třeba vážit, kde a kdy se to dá využít prospěšně.
Kde všude jsem koučování na začátku použila:
Hned po prvních dvou setkání jsem se snažila domluvit rozhovor s našimi společnými známými, kteří se sami věnují osobnímu rozvoji a jeden z nich používá koučování i sám pro sebe. Zkusily jsme společně se s mou kamarádkou vést rozhovor společně. Bylo také super, že jsme si mohli v naší 4členné skupině zkusit roli pozorovatelů a sdělit si hned po tom zpětnou vazbu. Je pak hezké vidět, jak jednu věc vnímají 4 lidé jinak.
Dále jsem zkoušela některé oblasti, které jsme diskutovaly, učily se s holkami aplikovat do své vlastní práce. Hodně jsme také trénovaly společně se s nejlepší kamarádkou, která šla do kurzu se mnou. Musím přiznat, že mě v té chvíli tímto rozhodnutím překvapila. Netušila jsem, že by o tento směr a kurz mohla mít zájem. Bylo fajn mít s kým prodiskutovat to, co jsme se dozvěděly na jednotlivých kurzech a mohly to téměř okamžitě a v čerstvé paměti zkusit uvést hned do praxi u nás dvou. Navíc jsme zjistily, že některé témata můžeme řešit tímto způsobem, jelikož tím netlačíme svou vůli nejlepšího řešení té druhé.
Hodně pozitivní dojem ve mně vzbudila reakce mé známé, která hledala svou profesní cestu a na mou nabídku, že ji budu koučovat, byla to vlastně má první klientka, které to nabídla zdarma, protože jsem byla v kurzu a ona hodně spolupracovala a snažila se. Bylo prostě hezké někomu takto pomoci.
Také bych chtěla popsat jeden rozhovor, který jsem měla domluven, a nakonec k tomuto rozhovoru vůbec nedošlo. Byli jsme na koučovacím rozhovoru domluveni s mým kamarádem. Nicméně jsme spíše skončili v přátelské diskusi o podnikání. Vlastně velmi zajímavý byl jeho postoj k tomu, že si myslí, že koučovat nepotřebuje. Takže i taková může být chuť koučování a toho, že mě někdo odmítne a já to přijmu s pokorou a nikam nic netlačím dál. Ten člověk ví, že tu jsem a pokud změní názor na koučování, tak se třeba jednou náš rozhovor uskuteční. Jsem vděčná i za tuto zkušenost.
Jak to mám s koučováním v mé praxi:
Zaměřila jsem se na oblast objevování potenciálu v lidech a jeho promění do jejich profesního života, tak aby byli v rovnováze v profesním životě a projevilo se to i do jejich osobního života. Prošla jsem si všemi fázemi, proto se dokážu vcítit a podat pomocnou ruku. Mě to posunulo neuvěřitelně dál.
Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series
