Když prostě riskujete a nevíte co bude další den
Někdy se věci poskládají tak, že vás to donutí k rozhodnutí, zda máte něco udělat anebo nemáte. Musíte se rozhodnout, jestli skočíte a risknete ať se děje, co se děje.
Stála jsem před rozhodnutím, jestli jet na jednu cestu nebo to vzdát před cílem. Všechny překážky, které jsem musela zdolat a stejně se mi do začátku cesty nepodařilo všechno vyřešit. Po půl roce vidět osobu, kterou máte v srdci a chcete zažít společný čas. Všechny úkoly a povinnosti, které stály přede mnou. Chtěla jsem vše vyřešit do začátku cesty, tak moc jsem si to přála. Ale nepovedlo se mi to.
Proto se objevilo rozhodnutí, zda té cestě natolik věřím a přijmu riziko, že se může stát cokoliv, že nemusí cokoliv vyjít. Všechno se může pokazit. Musela jsem přijmout ten risk i s tím, že ty věci budu muset řešit po cestě.
Pocity byly všelijaké, od pláče, stresu až po to, kdy jsem se fakt rozhodovala, zda pojedu, a i se mi naskytla možnost všechno zrušit, ale spoustu překážek se jako zázrakem řešily snad za 5 minut 12 nebo 5 minut po 12. Šla jsem prostě dál a bojovala za to, co chci, za to, v co věřím, ač nevím, jaká ta cesta bude mít konec.
Možná je to bláhové, možná je to i pošetilé, ale jdu za tím, co mám v srdci a ač okolí tvrdí a radí opak, asi si to máte odžít anebo vás ta cesta má dovést do cíle či vám něco předat.
A jsem tu, rozhodla jsem na tu cestu jet a risknout spoustu věcí. Moje srdce bilo jako o závod a moje vnitřní dítě se tetelilo blahem, hurá na cestu. Konečně zase na cestě, konečně pryč od všeho.
Dlouho přemýšlím, kde je vlastně to moje. Miluji svoji rodinu, i přátele a možná mám jen toulavé boty a nedokážu celý rok vydržet na jednom místě nebo více místech ve stejné zemi. Cítit vzrušení před cestou. Být na cestě s někým, koho si moc vážím a kdo je mi blízký jako nikdo předtím, s kým se dokážeme pohádat a za chvilku mít zase úsměv na tváři, někoho, s kým ta cesta plyne tak krásně, že je vám jako nikdy na světě.
Mám před sebou docela těžké chvilky, které nevím, jak dopadnou, ale jsem na cestě a jen ona ukáže, co se bude dít dál. Se vším svým strachem, obavami, se vší láskou, pokorou a úctou k životu.
Je to asi poprvé, co můžu říct, že nevím, co přinese další den, jak ten den dopadne. Jestli jsem to všechno svým rozhodnutím neohrozila a co jsem svým rozhodnutím způsobila. Ale vnitřně jsem šťastná, za to, že na té cestě sem.
Jaký bude průběh a konec cesty, nevím, nemám vůbec tušení, co se stane. Vím, jen že jsem tady a teď a vnímám každý moment, i toho člověka, co sedí vedle mě a který právě spí, a mám chuť ho pohladit, za to, jaký je. Vypadá jako miminko, když spí.
Někdy mi zůstává rozum stát nad tím, jak se věci dokáží poskládat dohromady a co je člověk schopen vykonat pro to, kam ho táhne srdce. Jaké jsou hranice toho, co člověk dokáže obětovat a proč. Můžu vytvořit tisíc scénářů pro to, co bude a jak by se to mělo vyvíjet, a ve vytváření možných scénářů jsem mistr, ale pak se situace odvíjí jinak nebo vám život postaví do cesty další bod k řešení.
Mám v hlavě tisíc otazníků. Pořád chci najít řešení a jdu za tím, jak to udělat. Proč cítím to, co cítím a rozhoduji se někdy pod tíhou emocí? Opravdu mám strach, co se stane za dva dny, kdy se má něco dost zásadního rozhodnout. Jestli se do měsíce dokončí to, co zůstalo nedokončené a zda lidé, kteří mi díky tomu přišli do cesty jsou ti praví.
Někdy prostě neznáme konec a nevíme, co se bude dít, i když máme milion vymyšlených scénářů, ale o nakonec přijde jiný, který tam nemáme a nečekali jsme jej. Přijde do toho další zkouška, která vás vyzkouší, zda jste opravdu na té cestě, na které jste chtěli být. A někdy jsou to dost těžké životní zkoušky.
Přeji vám všem, kdy stojíte před hromadou překážek, ať je zdárně zdoláte a ať zjistíte, že to, kam vás táhlo srdce bylo to pravé a že to konečně objevíte. Že se vám konečně povede to, že budete sami sebou bez všech příkras. Ano slyším, že je to těžké, a určité se mnohé změní. Ale to se mění postupně a někdy velmi přirozeně. Neutečete před tím, ale někdy jen třeba změníte směr cesty…
S láskou Veru
Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series
