Když máte ve třídě „vůdce smečky“
Vzpomínáte na své školní léta, měli jste super třídu nebo někdo vyčníval, byl vůdce třídy a manipulátor? Rád si dělal legraci z ostatních a nic špatného mu nebylo cizí?
Na základní školu nevzpomínám ani v dobrém, ale ani ve špatném. Jsou to spíše zkušenosti, které mě zformovaly.
První 4 roky jsem chodila do malé školy na vesnici, měla jsem vedle kamaráda, se kterým jsme si stále hráli. Nebyla jsem oblíbenec, ale ani neoblíbenec ve škole, možná by se dalo říct, tak trochu neviditelná a ta z jiného konce vesnice než všichni ostatní. Tu svou neviditelnost jsem si uvědomila až ve chvíli, kdy na jedny Vánoce jsme jen já, a ještě jedna spolužačka nedostaly žádný dárek. Neměli jsme si říkat, kdo dá komu dárek, ale prostě udělat radost spolužákovi či spolužačce. A já dala asi 4 a nedostala žádný. Jako dítě jsem to moc nechápala a bylo mi smutno, nechápala jsem proč, ale byl to poslední ročník a těšila jsem se do nové školy.
Od 5. třídy jsem chodila do jiné vesnice, větší od té naší a bohužel do stejné třídy dali některé spolužáky a spolužačky s mojí první školy. Od páté do deváté třídy to bylo jako jízda na horské dráze, naštěstí jsem tam měla jednu spřízněnou duši. Ono jako dítě se snažíte být za dobře, ale když to nejde, nejsem ten typ, který bude škemrat o pozornost a šla jsem si vlastní cestou, což bylo asi některým trnem v oku. Měla jsem velmi dobré vztahy s učiteli a i mě některé věci bavily a když dnes potkám své učitele, rádi se zastaví na kus řeči.
Co se mi vybaví negativního je chování jedné spolužačky, která byla manipulátorka, hrála si lidmi ve třídě, dělala si z nich poskoky, vysmívala se jim. Na každého si něco našla i na mě. Já jak jsem si šla svojí cestou, tak jsem se snažila od nich odprostit, ale bohužel, nejste neviditelní. Takže když jsem se přihlásila na olympiádu z českého jazyka, na soutěž ve zpěvu, vše bylo trnem v oku. V 7. třídě mně nominovali na miss třídy, která bude reprezentovat školu, vzala jsem to jako výzvu, ale až pak jsem pochopila, že to sloužilo celé k mému zesměšnění. Připravovala jsem se pečlivě, ale při volné disciplíně, tanci, mi sjela podprsenka, no v 7. třídě ještě není nic moc vidět, ale moje zdárná spolužačka z toho udělala vtip roku.
Bohužel to pokračovalo i na střední, protože jedna spolužačka z této party byla se mnou ve třídě. Já jsem nikdy neměla okolo sebe davy, ale i na základce i na střední, a i na výšce jsem měla kolem sebe moc fajn holky, v každé jednu, se kterými jsem stále v kontaktu. Víte, můžeme se soustředit na to, co je špatné, ale neuvidíme, to co je dobré. Já jsem si užila ty chvilky, které byly veselé, necpala jsem se tam, kde nemám a víte co, vůbec to nebolí. To že jdu nějakou svou cestou, jsem si zvykla, nejsem zvyklá se o něco doprošovat a už vůbec ne o pozornost.
Zažila jsem hodně urážek na svou osobu, na to jak vypadám, kolik vážím, zažila jsem hodně posměchu či pomluv jen z toho titulu, že jsem chtěla být otevřená, ale pořád jsem šla svojí cestou, nezastavila jsem se. Ano byly časy, kdy mi z toho nebylo dobře, dokonce mi z toho bylo dost úzko, ale člověk se s tím musel nějak popasovat.
Když se podívám na ty spolužačky dnes, tak ani jedna nemá spokojený vztah, z jejich velkých výšin, kde jsou nedokázaly nic převratného nebo světoborného, žijí prostě víceméně normální život, a nikdo je už neopěvuje a nikdo jim už nic nechválí. Už nemají to obecenstvo ve škole, tak kdo ví, co se jim honí hlavou.
Přemýšlím, jestli se někdy zamysleli nad tím, že mohli někomu ublížit, že mohli někoho psychicky hodit na dno. Zamysleli se někdy nad tím? Jsou si vědomi zesměšňování a ubližování druhých nebo jim to nikdy nedošlo?
Jaké byly vaše roky od základní po střední školu či vysokou? Měli jste třídního vůdce, který rozkazoval celé třídě a šikanoval ji? A to teď v dnešní době musí být ještě mnohem horší vezme v potaz už jen éru telefonů a kdo nemá určitou značku, jakoby nebyl.
Co vaše roky ve škole?
S láskou Veru
Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series
