Když dospívající dítě zrcadlí naše pochybení: cesta k obnově důvěry

Cesty k sobě

Dospívající děti nejsou jen "náročné" nebo "problémové". Často jsou zrcadlem – odrážejí naše vlastní pochybení, zanedbané emoce a mezery, které jsme v jejich životě nevědomky nechali.

Představme si situaci: dcera, šestnáct let, závislá na drogách. Rodiče, oba ambiciózní, každý ve svém byznysu, reagují hlavně vztekem a frustrací. V jejich očích je problém venku – drogoví kamarádi, prostředí, špatná společnost. Snaží se "řešit" situaci tím, že ji chtějí odsunout do jiného města. Ale co opravdu dcera potřebuje, je něco úplně jiného: důvěru, pozornost a pocit, že je pro rodiče na prvním místě.

Když dítě cítí, že je odloženo nebo ignorováno, jeho bolest se prohlubuje a vztah s rodiči se láme. Každé "řešení" bez opravdového propojení jen posiluje pocit opuštění.

Co je možné udělat – krok za krokem:

Přijmout svou zodpovědnost.
Zlost, frustrace nebo pocit selhání dítěte jsou často naše vlastní projekce. Přestaňme hledat viníky venku a začněme hledat, kde jsme jako rodiče mohli být více přítomní.
Věnovat dítěti opravdový čas.
Ne formou "dozoru" nebo "kontroly", ale skutečně spolu – rozhovor, společná aktivita, být fyzicky a emocionálně přítomní. Každý den, i krátce, ukazuje dítěti: "Jsi pro nás důležitá."
Poskytovat bezpečí bez podmínek.
Dítě potřebuje vědět, že může přijít s čímkoliv, že jeho pocity jsou uznávány a že není hned souzeno. Nehledáme okamžité "řešení" problému, ale upevňujeme vztah.
Budovat důvěru postupně.
Důvěra se nevytváří příkazem nebo stěhováním. Vzniká tím, že rodiče jsou stabilní, dostupní a konzistentní. I když práce volá, dítě musí cítit, že je jeho místo doma nezastupitelné.
Uznat bolest dítěte a být partnerem, ne soudcem.
Závislost nebo rizikové chování je voláním po lásce. Reagovat hněvem a trestem je přirozené, ale destruktivní. Lepší je naslouchat, chápat, vést a být oporou, než okamžitě uklízet problém "ven" z jejich života.
Dospívající dítě, které projektuje naše pochybení, nás volá k uvědomění: můžeme se obrátit k sobě a k němu současně. To je chvíle, kdy se může vztah obnovit, nebo kdy se může navždy zlomit. Volba je na rodičích.

Autor: Kateřina Vyšehradská
Zdroj: www.kucharka-zivota.cz/l/kdyz-dospivajici-dite-zrcadli-nase-pochybeni-cesta-k-obnove-duvery/

Sdíleno s laskavým svolením autora.

www.cestyksobe.cz

---