KDYŽ DÍTĚ VYBUCHNE: CO DĚLAT, ABYSTE HO NEZTRATILI (A NEZTRATILI SAMI SEBE)

Komunita maminky

18. 11. 2025, read 0×
KDYŽ DÍTĚ VYBUCHNE: CO DĚLAT, ABYSTE HO NEZTRATILI (A NEZTRATILI SAMI SEBE)

Výbuchy vzteku nejsou vizitka špatné výchovy. Jsou to signály přetíženého nervového systému dítěte. Jenže člověk tohle poslouchá s klidem jen do chvíle, než mu dítě v tramvaji hodí botu do obličeje.

V praxi to bývá takhle:
Dítě je ve svém tsunami. A vy stojíte na břehu a přemýšlíte, jestli se utopíte teď, nebo až doma.

A teď to hlavní:
Respektující výchova není „nezasahovat“.
Není ani „všechno chápat a nic nedržet“.
A už vůbec ne „dítěti ustupovat, aby byl klid“.

Je to schopnost převzít vedení, aniž byste zlomili dítěti důvěru.

1) Vzteku se nedá domluvit. Mozek v tom stavu nefunguje racionálně.

Dítě v záchvatu se podobá člověku, který má emoční zkrat.
Vy mu říkáte: „Uklidni se.“
Jeho mozek slyší: „Mluvím na tebe klingonsky, prosím o těžší level.“

Nečekejte logiku.
Nečekejte spolupráci.
Nečekejte vděčnost.

Čekejte lavinu emocí, která teprve potřebuje dopadnout.

2) Přijímat emoci není totéž jako tolerovat chování.

Tohle je největší slepá skvrna rodičů.

„On je smutný, tak ho nechám mlátit do dveří.“
„Ona má vztek, tak jí dovolím rozhodovat o všem.“
„On se rozčiluje, tak mu půjčím mobil, ať je klid.“

Ne.
Přijetí emoce:
„Vidím, že jsi v hrozném tlaku. Jsem tady s tebou.“

Nastavení hranice:
„Nenechám tě bouchat do sester. Pomůžu ti to zvládnout jinak.“

Ta kombinace dělá zázraky.

3) Dítě NEpotřebuje, abyste byli klidní. Potřebuje, abyste byli stabilní.

Klid je tichý hlas a zenový výraz.

• Stabilita je:

• nerozpadnu se,

• nebudu řvát zpátky,

• ale zároveň tě povedu.

Stabilita je „opřes se o mě“.
Klid je „předstírám, že mě to nerozhází“.

Dítě potřebuje to první.

4) Po výbuchu přichází nejdůležitější část. Rekonstrukce vztahu.

Většina rodičů má pocit, že po záchvatu je „hotovo“.
Není.

Dítě se po velkých emocích cítí:

• provinile,

• nejistě,

• zmateně,

• odpojeně.

Potřebuje zažít, že vztah přežil.

Stačí málo:
„Bylo to těžké. Zvládli jsme to spolu.“
„Já jsem tady. I když se to nepovede.“

Tohle lepí vztah jak lepidlo na obočí, když se nepovede laminace.

5) A NE: Dítě vás netestuje. Ono hledá jistotu.

Kdyby každý vztek byl manipulace, tak by tříleté děti řídily svět.
Jenže ony nejsou zákeřné.
Jsou nehotové.
A spoléhají na vás.

The article is part of the community:
Maminky