Jak jsem rozhodla udělat skalku
Od základy nesnáším zahradničení, takže jsem vůbec nechápala, proč mě přepadla touha udělat mým rodičům doma skalku 😊
Máme doma několik míst, o které se vždy starala babička a pěstovala si tam kytičky, vždy si pamatuju, že to měla ráda, ale ta zahrádka byla dost na divoko. Vždy jsem obdivovala ty krásné skalky s fontánkami a rybníčky, takové ty přírodní krásy, na které je radost se dívat.
Ale už od základky mě nebavila zahrádka, rýpání se v hlíně, klečení a sázení něčeho, co stejně nevyroste, protože tu máme hnusnou jílovitou hlínu.
Pamatuju si, jak mě babička i děda nutili k tomu, abych šla okopávat zahrádku, šla sázet a pomáhat jim na zahradu a sotva to člověk dokončil doma, tak jej to čekalo ve škole. Já bych šla radši podávat taťkovi cihly a lezla po lešení, než abych okopávala zahrádku, njn. Byla jsem vždycky trochu kluk, ráda jsem si hrála s panenkami, ale ráda jsem sledovala závody aut v televizi a lozila po stromech.
Ale teď jak jsem byla u rodičů přes ten nouzový stav, tak jsem chodila stále okolo toho, co skoro nerostlo a bylo to velmi smutné.
Začala jsem sama od sebe googlit, jak se dělá venkovní skalka. Co jsou skalničky, které koupit, aby nejdéle vydržely a nejlépe po celý rok aspoň část kvetla. Stále jsem okolo toho chodila a přemýšlela, jak to udělat hezké, tak aby se na to dalo dívat, aby to bylo hezké.
Nevím, prostě se mi nelíbil náš dvůr a chtěla jsem ho začít uklízet, aby vypadal k světu a byl hezký i na pohled. Začínalo to u nás vypadat jako tankodrom, tam dřeva, tam nářadí, tam postavená budka.
Seděly jsme s mamkou na zahradě a já jí řekla, co si přeju udělat, že bysme mohly zvelebit tu naši zahradu a ona se toho chytla s tím, že i než dáme náš nafukovací vířivý bazén ven, tak že to uděláme hezké okolo, pořídíme novou houpačku, lehátka na opalování a prostě to celé zvelebíme.
No a najednou jsme jeli další týden nakoupit rostlinky, pak jsme jeli nakoupit ještě kamínky a šli jsme i pro velké kameny do potoka, aby to mělo krásný přírodní ráz.
Tento víkend jsme vše začali tvořit, poryli jsme tu část, kde jsme chtěli dělat skalku, přidali dobrou hlínu s tou, která tam je, ať i ji provzdušníme, dali jsme fólii, aby nám tam nerostl plevel. Bylo krásně a svítilo slunko, zapojili jsme se všichni 3, táta rytím, máma mi pak vždy vykopla důlek na rostlinku a já se bavila sázením a dekorováním.
Ale taky jsem všechno skoro zapomněla, kdyby taťka neřekl, že to předtím musíme prýt, asi bych to jen pokopala motykou, kdyby mamka neřekla, že to musíme smíchat s černou hlínou, aby se ty tam dostala i jiná hlína, nenapadlo by mě to, ani jsem nevěděla, že existuje nějaká textilie na to, aby tam nerostl plevel, to v dětství nebylo a já to fakt od té doby nedělala, protože to byla věc, která mě nebaví. Takže jsem se pobavila, kolik toho vlastně nevím, po tom, co jsem si usmyslela udělat skalku.
Neuvěřitelně mě to bavilo, bylo to jako si hrát na písku, vůbec se nevybavil ten pocit, co jsem měla z dětství, jak mě to nebavilo, ale ne zahrádku by se mi dělat nechtělo, ale toto dekorování a vymýšlení, co nám udělá hezčí okolí a pak to samotné vytvoření něčeho nového mně bavilo.
Nevím, mám teď chuť vše tvořit, předělávat na hezčí, a navíc máme tak krásný výhled na zahradě. Je to jarem, že všechno už začíná pučet, probouzet se k životu. Přemýšlím, co dalšího můžeme udělat na zahradě, aby zase vypadala o něco lépe a krásněji. Nevím, jestli už člověk potřeboval dělat i něco jiného, ale každopádně, mám chuť vše přetvářet a dělat hezčí místa, prostě to tak cítím, chci i pomoct teď našim zvelebit zahradu, aby se na ní cítili dobře a mohli si tam vychutnávat život a slunné odpoledne. A i já, když přijedu na návštěvu.
Asi přišlo jaro i na mě, ale to tvořivé a hravé 😊
S láskou Veru
Article is part of a serial Rodina
Related Articles:
Manuál na správné rodičovství neexistuje
Dramaťák aneb dramatická výchova – nuda nebo ...
Příběh pro děti s aktivitou na konci
Motivace a lidské potřeby od školky
Rodina a škola v době covidí
... other articles in the series