Intolerance laktózy
Co to vůbec laktóza je, kde se vyskytuje a co je intolerance laktózy?
• Co je to vlastně laktóza?
Laktóza je mléčný cukr složený ze dvou jednoduchých cukrů a to glukózy a galaktózy. Ty jsou důležité pro správný vývoj centrální nervové soustavy a pro vstřebávání vápníku, hořčíku, železa, zinku apod. Aby laktózu naše tělo mohlo vstřebávat, potřebujeme enzym laktázu, který laktózu štěpí v tenkém střevě. Tento enzym se v dětském věku vyskytuje u většiny lidí v dostatečném množství. Jenže genetickým naprogramováním často po odstavení produkce laktázy klesá a tím vzniká intolerance laktózy.
Zdrojem laktózy je hlavně mléko a mléčné výrobky. Prvním zdrojem laktózy je mateřské mléko, které obsahuje 6,8-7,2 g laktózy ve 100 g mléka, kravské a kozí mléko obsahuje 4,3-4,6 g laktózy ve 100 g mléka. Laktóza se používá i jako plnivo v tabletách léčivých přípravků a doplňků stravy. Zde je však v tak malém množství, že zažívací potíže vyvolává jen minimálně.
Mnoho lidí po celém světě nemá dostatek laktázy, aby rozdělili laktózu a tak trpí intolerancí laktózy, často aniž by o tom vůbec věděli. Bez laktázy zůstává disacharid laktóza nerozštěpený a nemůže být absorbován skrz střevní stěnu do krevního řečiště. Toto se všeobecně nazývá intolerancí laktózy.
Avšak u lidí s intolerancí laktózy se laktáza netvoří nebo jen nedostatečně, proto se laktóza nerozložená dostává do tlustého střeva, kde slouží jako potrava pro bakterie a způsobuje obtíže. Špatné trávení laktózy může způsobit střevní poruchy, včetně žaludečních křečí, nadýmání, plynatosti a průjmu. Díky intoleranci laktózy se mnoho lidí vyhýbá konzumaci mléka a výrobků z něj, což však vede k nedostatku vápníku a může způsobit zdravotní problémy jako například osteoporózu. Proto je možnou alternativou konzumovat mléčné náhražky.
• Intolerance laktózy
Intolerance neboli nesnášenlivost laktózy je způsobena nedostatečnou tvorbou laktázy v tenkém střevě. Laktóza se nerozštěpí, putuje dál střevem a váže na sebe vodu. Nemusí to být nutně kravské mléko, ale v principu jakékoliv, které obsahuje tzv. “mléčný cukr”, neboli laktózu. A to je téměř každé savčí mléko, takže vyměňovat kravské mléko třeba za to kozí není řešení. Při jeho konzumaci totiž může docházet k tomu, že si trávicí trakt s laktózou přítomnou v mléce nedokáže poradit. Ta následně prochází až do tlustého střeva, kde ji zpracovává střevní mikroflóra a tvoří z ní mastné kyseliny s krátkým řetězcem a plyny (vodík, oxid uhličitý, metan), což vede ke vzniku typických zažívacích potíží.
Nejde o alergii na bílkovinu kravského mléka. Příznaky u obou těchto onemocnění jsou podobné. U laktózové intolerance jde o enzymatickou poruchu, kdežto u alergie na kravské mléko se vůči bílkovině v mléku obsažené tvoří specifické protilátky.
Pokud laktóza není zpracována svým enzymem (laktázou) a dochází k tvorbě výše zmíněných látek, mluvíme o laktózové malabsorpci. Pokud laktózová malabsorpce vede k symptomům bolestí břicha, plynatosti a dalším projevům zažívacího diskomfortu, teprve až poté mluvíme o laktózové intoleranci.
• Co s tím?
Jestli máte diagnostikovanou laktózovou intoleranci, rozhodně byste si měli hlídat její obsah v potravinách. Nicméně stále to nemusí znamenat úplnou stopku pro mléčné výrobky ve stravě. Důležité je určit si “prahovou hodnotu” laktózy, jejíž konzumace vám ještě nedělá potíže. Podle výživových autorit to může být asi 10–12 g laktózy na porci, v individuálních případech se to však může výrazně měnit. Pomoci mohou také produkty se sníženým obsahem laktózy, které najdete v každém větším obchodě. Přehledy množství laktózy v mléčných výrobcích se dají najít v různých přístupných tabulkách.
• Jak jsou na tom lidé s intolerancí laktózy?
Tvorba laktázy v organismu je nejvýše zachována v severozápadních zemích Evropy, například v Dánsku se udává, že laktózovou intolerancí trpí jen 4 % populace. Naopak v asijských zemích jako je např. Jižní Korea, Vietnam nebo Thajsko laktózovou intolerancí zde trpí téměř každý. A podle Společnosti pro výživu trpí v Česku laktózovou intolerancí jen asi 10 % české populace.
Myslete na to, že ani při laktózové intoleranci není cílem dostat se s příjmem mléčného cukru za den na úplnou nulu. Cílem by mělo být držet se v takovém intervalu, který vám nečiní zdravotní potíže. Nakonec dokonce existuje studie, která ukazuje, že u osob s laktózovou intolerancí dochází k určité adaptaci a ke zmírnění příznaků, pokud se laktóze nevyhýbají a v mírných dávkách ji konzumují.
Pokud ale chcete nechat mléko zařazené ve svém jídelníčku a trpíte intolerancí laktózy, můžete zkusit nahradit živočišná mléka za ty rostlinná. Rostlinná mléka jako je sójové, kokosové, mandlové, apod. totiž neobsahují laktózu, takže jsou vhodná pro lidi s intolerancí laktózy. :)
