Imunitní systém člověka

Jak se imunitní systém vypořádává s bakteriemi a nemocemi a jak vůbec imunita funguje?

30. 11. 2024, read 11×
Imunitní systém člověka

Imunitní systém člověka je komplexní síť buněk, tkání, orgánů a molekul, které spolupracují na obraně těla před infekcemi a chorobami. Zahrnuje různé složky, které se podílejí na detekci, neutralizaci a eliminaci patogenů (jako jsou bakterie, viry a paraziti).

Základní funkcí imunitního systému je obrana organismu proti cizorodým látkám. Jeho důležitým úkolem je nejen ochrana vůči vnějším škodlivinám, ale také proti vnitřním vlivům jako jsou poškozené či staré buňky. Imunitní systém se dělí na dvě hlavní části: vrozený (nespecifický) a adaptivní (specifický) imunitní systém.

1) VROZENÝ = Tato část imunitního systému je první linií obrany proti infekcím a funguje rychle, ale nespecificky.
• Fyzikální a chemické bariéry
- kůže: slouží jako první ochranná vrstva, která brání vstupu patogenů
- sliznice: pokrývají vnitřní povrchy těla a produkují hlen, který zachytává a odstraňuje patogeny
- žaludeční kyselina: ničí bakterie přítomné v potravě a nápojích

• Buňky vrozeného imunitního systému
- neutrofily a makrofágy: fagocytují (požírají) a ničí patogeny
- přirození zabíječi (NK buňky): napadají a ničí infikované nebo nádorové buňky

• Zánětlivá reakce
- zvyšuje průtok krve do postižené oblasti, což přináší více imunitních buněk a molekul na místo infekce
- vyvolává otok, zarudnutí, bolest a teplo v postižené oblasti, což signalizuje tělu, aby zahájilo obrannou reakci

2) ADAPTIVNÍ = tato část imunitního systému je specifická a má schopnost vytvářet imunologickou paměť
• Lymfocyty
- T buňky: rozpoznávají a ničí infikované buňky a koordinují imunitní odpověď
- B buňky: produkují protilátky, které se vážou na specifické antigeny a neutralizují patogeny nebo je označují pro zničení

• Protilátky
- specifické proteiny, které se vážou na antigeny (cizorodé látky) a pomáhají neutralizovat nebo odstranit patogeny

• Imunologická paměť
- po první expozici patogenu vytváří tělo paměťové buňky, které umožňují rychlejší a efektivnější odpověď při následných expozicích

Vrozený a adaptivní imunitní systém spolupracují na ochraně těla. Vrozený systém poskytuje rychlou a nespecifickou odpověď, zatímco adaptivní systém poskytuje specifickou odpověď a dlouhodobou ochranu. Když je patogen rozpoznán, vrozený systém se aktivuje a přivolá adaptivní systém k produkci specifických protilátek a paměťových buněk.

Nezbytnou součástí správně fungujícího imunitního systému jsou také lymfatické tkáně a orgány. Rozlišuje primární a sekundární lymfatické orgány. V primárních orgánech dochází ke vzniku a vývoji leukocytů. Jsou to brzlík a kostní dřeň. Sekundární orgány, mezi které patří lymfatické uzliny, krční a nosní mandle, slezina, lymfatická tkáň střev a žaludku, jsou tzv. strážní stanice.

• Imunitní buňky
Když se imunitní buňky setkají s cizí látkou, začnou produkovat chemické látky. No a právě tyto látky umožňují buňkám regulovat svůj vlastní růst a chování, zmobilizovat další buňky a nasměrovat je na problematická, postižená místa. Pokud imunita selže nebo je oslabená, můžeme onemocnět – časté nachlazení, chřipka, alergie, zánět kloubů (artritida), ale i nádorové onemocnění.

• Silný vs oslabený imunitní systém
V ideálním případě imunitní systém dokáže zabránit každému “útoku” a nedochází ke vzniku onemocnění. Je velmi výkonný a má ohromnou kapacitu. Člověk jej může ovlivnit i sám, a to jak pozitivně, tak i negativně.

Negativně na imunitní systém působí zejména nezdravá životospráva, nedostatek pohybu a velká stresová zátěž. Důsledkem poškozeného či oslabeného imunitního systému jsou opakující se infekční onemocnění, pomalejší uzdravování a hojení a bohužel i zvýšení rizika vzniku nádorů.

• Oslabená imunita
Nejčastěji je oslabená imunita důsledkem nezdravého životního stylu. Méně časté, ale také daleko závažnější jsou vrozené poruchy imunitního systém, které jsou velmi špatně léčitelné. Projevem oslabeného imunitního systému jsou protahované a těžší průběhy jinak banálních onemocnění.

Člověk s oslabenou imunitou by měl více než kdo jiný dbát na zdravý životní styl, který spočívá ve zdravé a vyvážené stravě. Imunitní systém také podporuje dostatek spánku a samozřejmě i pravidelný pohyb nejlépe na čerstvém vzduchu. V závažných případech mohou pomoci i antibiotika. Zde však hodně záleží na lékaři, který by měl antibiotika využívat cíleně a zodpovědně.

Imunita funguje na základě spolupráce více složek imunity. Pokud však imunitnímu systému chybí jedna nebo více složek, výsledkem je imunodeficientní (nedostatečný) stav. Tento stav může být vrozený nebo získaný. Získaný znamená, že může vzniknout například během infekce, kdy byl organismus oslaben.