Historie Vánoc
Vánoce jsou pro mnohé Čechy nejkrásnějším obdobím roku. Kdy a jak vznikly a co se vlastně slaví?
Vánoce jsou bezpochyby jediné svátky, se kterými se nám už odmalička spojuje množství tradic. Zdobíme stromeček, věšíme světýlka, pečeme tradiční vánoční pečivo, v kostelích si připomínáme narození Ježíška, těšíme se na vánoční trhy, nakupujeme dárky, které si pak pod stromečkem vyměňujeme... Zamysleli jste se spolu s dětmi někdy nad tím, proč to všechno děláme?
• Stromeček a dárky
- Podobně jako oslava samotných Vánoc, i zdobení stromečku a dárky mají svou historii. Mnohé překvapí, že vánoční stromeček (ačkoli tento pojem se vžil až v 19. století) má svůj původ v pohanském uctívání stromů. Tuto tradici však křesťané převzali a původně zdobili listnaté stromy, konkrétně duby. Teprve v 7. století sv. Bonifác rozhodl, že bychom měli zdobit jedličku, protože ta špicí míří do nebe a tvarem připomíná svatou trojici.
- V minulosti se dárky rozdávaly i v těch nejchudších rodinách. Už Kašpar, Melichar a Baltazar přinesli Ježíškovi dary, ale dárky se objevovaly i dříve, konkrétně během Saturnálií. Obsah daru závisel zejména na bohatství. Jako dar jste tedy mohli dostat papouška či parfém, ale i hračky, oblečení či dokonce párátko z rybí kosti. Vánoce bez dárků si neumíme představit ani dnes. Dětem v našich končinách je nosí Ježíšek, jinde je to Santa Claus, Otec Vánoc či Děda Mráz. V Itálii dárky rozdává striga La Befana, a v takovém Norsku či Švédsku je to vánoční koza Julbukk.
• Původ Vánoc
Původ slova Vánoce je podle historických pramenů v staroněmeckém výrazu „den wihem Nachten“, který ve volném překladu znamená posvátné noci nebo svaté noci. Pojmenování Vánoc tedy vzniklo v dávné době před křesťanstvím a označovaly se tak dny a noci, spojené se slunovratem. Postupně se původní výraz změnil na Weihnachten a v českém jazyce na Vánoce.
Vánoce oslavují narození Ježíše Krista a patří k nejvýznamnějším svátkům křesťanské víry. Z pohledu západního křesťanství je oslavována tzv. doba vánoční. Následuje po adventu a začíná 25. prosince a trvá až do Tří králů (Slavnosti Zjevení Páně – 6. ledna). Oslavy Ježíšova narození nedoprovázely křesťanství od jeho vzniku. Ještě v roce 303 n. l. se šiřitel raného křesťanství Arnobius ve svém díle slavení narozenin božstev vysmíval. Větší váhu raní křesťané přikládali Kristovu životu, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Přesto se někdy v průběhu 4. století na území Římské říše všeobecně ujal zvyk připomínat si narození Krista.
• První Vánoce se slavili v Římě
Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.
V Římě se narozeniny významných mužů, pokud nebylo známé přesné datum jejich narození, slavily v některý jiný významný den a z této tradice později vycházeli i křesťané. Když chtěli pravidelně uctívat narozeniny Ježíše Pána, ale z evangelia nebylo možné zjistit, kdy se skutečně narodil, zvolili nakonec 25. prosinec. Vysvětlení je poměrně jednoduché. Jan Křtitel se narodil o letním slunovratu, Kristus byl počat o jarní rovnodennosti a musel se tedy narodit o zimním slunovratu – 25. prosince. Tento den byl i v starém Římě významný, protože slunce nabíralo novou sílu a tak to byl ten nejlepší den pro uctívání Krista, který pro křesťany byl, je a zůstane „Světlem světa“.
• Proč slavíme Vánoce 24. prosince?
24. prosinec je považován za předvečer slavnosti Narození Páně a označován jako vigilie, tedy zvyk připravovat se na významné svátky nebo mimořádné události předcházející svátkům a událostem, nočním bděním při modlitbách.
Štědrý den 24. prosince není církevním svátkem, ale dnem pracovního klidu, který v Česku a na Slovensku platí od roku 1990 po novelizaci tehdejšího komunistického zákona. Ačkoliv tedy Štědrý den do křesťanských svátků vlastně nepatří, zažil se jako vrchol Vánoc a to nejen u nás, ale například i v severní Evropě.
Vánoce mají opravdu bohatou historii, ale jedno je jisté. Jsou to svátky klidu, míru a pohody, které oslavujeme v kruhu rodiny a nejbližších. Přejeme vám překrásné vánoční svátky plné dobrého jídla a dárků, ale především štěstí, zdraví a lásky.
