DRAMA
Uvolni se
Není možné odstranit zranění. Lze ho jen zahojit > odšpuntovat v těle, nechat projít, opečovat a VYSTOUPIT z něj.
JIZVA ZŮSTÁVÁ CITLIVÁ.
Mysl zkorumpovaná STRACHEM na jizvu neúnavně cílí, protože to je snadná cesta, jak tě vtáhnout ZPĚT DO mentální naprogramované HRY.
PŘES BOLEST.
Funguje to dokonale, takhle primitivně. Emoce reaguje ihned, to je přirozená reakce těla > balanční prvek, nic víc......
A pak je to na tobě....
Zahraješ si další kolo? Nebo přestaneš REAGOVAT.
To je cesta k ODPOUTÁNÍ se od DRAMATU.
Přestat reagovat.
Nechat mysl, ať šílí,
ať emoce vyvstávají...
...ale TY zůstáváš přítomný v těle. Dýcháš. NEREAGUJEŠ.
Děje se to na pozadí.
Nereagovat neznamená potlačovat, ignorovat, přebíjet aktivitou nebo popírat silou vůle. Nereagovat neznamená ani rezignovat. Pak se pasuješ do pozice oběti a sám se degraduješ.
NEREAGOVAT znamená NEHRÁT scénář mysli. Nerozvíjet v mysli příběh, nekrmit ho a zároveň NEHODNOTIT PROCES.
Třeba tak, že se přitom příliš pozoruji a HODNOTÍM, jestli ještě tu hru teda hraju, nebo nehraju.
Mysl použije všechny zbraně, nechce tě pustit, vyžaduje tvoji pozornost, protože bez ní ztrácí význam. Potřebuje řešit a chápat. Když ji obejdeš a vystoupíš ze hry, vytvoří paniku, že se vytrácí, že ZANIKÁ.
Mysli/egu jde doslova o přežití => klidně na tebe vytáhne úzkost a když ji nebudeš věnovat pozornost, bude tě přesvědčovat, že si zatloukáš hřebíky do rakve. Použije cokoliv, čím si udrží tvoji pozornost...
Někdy je na místě říct tomu STRACHU (z otevření staré jizvy), který přebírá vedení, velmi důrazně
"TÁHNI UŽ DO HAJZLU, NEZAJÍMÁŠ MĚ!". Dát tomu stopku. Postavit se tím za sebe.
Jako když posíláš do prdele otravného OŽRALU, kterému nelze donekonečna naslouchat a mít s ním trpělivost. Pořád tě bude otravovat svým příběhem a tvoje pozornost jeho problém nevyřeší. Nakonec si to stejně nebude pamatovat a příště to celé zopakuje .
Stejné je to s tvojí jizvou. Už se k tomu příběhu nevracej, ztratil jsi s ním už příliš času a energie.
JE ZAHOJENÉ, ALE ZŮSTÁVÁ CITLIVÉ a to je součástí života.
To je celé spektrum duhy. Přijetí života v celé jeho pestrosti, takový jaký je.
