Dodržování pitného režimu
Kolik vody skutečně potřebujeme dodržovat a kdy už je příliš?
Pitný režim je téma, které se pravidelně objevuje v médiích, ve školách i mezi fitness influencery. Všichni jsme slyšeli, že bychom měli vypít denně 2 litry vody, ale je tato rada skutečně podložená? A co se stane, když pijeme málo, nebo naopak až příliš?
Lidské tělo je tvořeno zhruba z 60 % vody a tato tekutina hraje klíčovou roli téměř ve všech fyziologických procesech, od regulace tělesné teploty, přes transport živin, až po vylučování odpadních látek. Přesto neexistuje univerzální množství vody, které by vyhovovalo všem lidem. Potřeba tekutin se výrazně liší v závislosti na věku, váze, klimatických podmínkách, fyzické aktivitě nebo třeba zdravotním stavu.
Zdravý dospělý člověk by se měl řídit hlavně svým pocitem žízně, který je přirozeným signálem těla. Vědci z Harvardu i WHO však upozorňují, že při zvýšené fyzické aktivitě nebo vysokých teplotách (např. v létě) se potřeba vody výrazně zvyšuje. Klidně na 3 litry a více denně, u sportovců či lidí pracujících venku to může být i více než 4 litry.
• Nadměrné množství vody
Na druhé straně ale hrozí i nadměrná konzumace vody, tzv. hyponatrémie. Tělo v takovém případě nedokáže včas vyloučit přebytek tekutin a dochází ke zředění sodíku v krvi. To může vést ke zmatenosti, bolestem hlavy, nevolnosti a ve vážnějších případech i k bezvědomí. Takové případy jsou sice vážné, ale objevují se např. u lidí, kteří se snaží detoxikovat extrémní konzumací vody.
• Další zdroje tekutin?
Zajímavé je, že voda není jediným zdrojem tekutin. Přes 20 % denního příjmu pochází z jídla, například zelenina a ovoce jsou tvořeny až z 90 % vodou. Dále se počítají i nápoje jako čaje, polévky nebo dokonce i káva, ta sice mírně dehydratuje, ale celkový přínos tekutin převažuje.
• Měli by více tekutin doplňovat spíše dospělí nebo děti?
1. Dospělí mají sice nižší potřebu vody v přepočtu na kilogram hmotnosti, ale jejich absolutní denní spotřeba tekutin bývá vyšší než u dětí. U dospělých se častěji objevuje chronická dehydratace, která může negativně ovlivnit soustředění, výkonnost nebo funkci ledvin. K tomu se přidává i vliv kávy, alkoholu nebo některých léků, které mohou tělo odvodňovat. Starší lidé navíc často pociťují žízeň méně intenzivně , a proto na pití zapomínají. I když tedy dospělý organismus zvládá ztrátu tekutin lépe než dětský, stále je důležité sledovat příjem vody, zvlášť při fyzické námaze, stresu nebo vysokých teplotách.
2. Děti potřebují doplňovat tekutiny častěji v poměru ke své tělesné hmotnosti. Jejich tělo obsahuje větší podíl vody než tělo dospělého a zároveň se rychleji zahřívá i ochlazuje, protože jejich termoregulační systém ještě není plně vyvinutý. Během her a fyzických aktivit ztrácejí hodně tekutin pocením i dýcháním, ale ne vždy si to uvědomují. Často zapomínají pít nebo necítí žízeň. Z těchto důvodů je důležité, aby jim dospělí pití pravidelně připomínali a aktivně jim tekutiny nabízeli, zejména v horkém počasí nebo při sportu.
Závěrem se dá říct, že poslouchat vlastní tělo je stále ten nejlepší ukazatel. Mírná žízeň, tmavší moč nebo suchá ústa jsou signály, že bychom se měli napít. Naopak pití na sílu, jen abychom splnili denní množství, může být v extrémních případech škodlivé. Klíčem všeho je rovnováha. :)
