Co se děje s mořskými ekosystémy při oteplování oceánů?

Jaký vliv má oteplování oceánů na mořský ekosystém?

• Oceány jako tepelný štít planety
Oceány fungují jako hlavní regulátor klimatu. Podle IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) absorbují více než 90 % přebytečného tepla vznikajícího v důsledku emisí skleníkových plynů. Tento proces dlouhodobě zmírňuje tempo oteplování atmosféry. Zároveň však vede k postupnému zvyšování teploty mořské vody. NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) dlouhodobě dokumentuje růst teplot povrchových vod i častější výskyt mořských vln veder. Oteplování není rovnoměrné, některé oblasti se zahřívají rychleji než jiné, což narušuje zavedené oceánské proudy a klimatické vzorce. Oceány sice pomáhají stabilizovat klima, ale jejich schopnost absorbovat teplo není neomezená.

• Úbytek kyslíku a vznik „mrtvých zón”
Teplejší voda má nižší schopnost rozpouštět kyslík. Tento fyzikální fakt má zásadní biologické důsledky. V některých oblastech dochází k poklesu koncentrace kyslíku natolik, že vznikají hypoxické oblasti, často označované jako mrtvé zóny.

Organismy, které potřebují vyšší obsah kyslíku, např. ryby nebo korýši, jsou nuceny oblast opustit nebo uhynou. Podle vědeckých hodnocení IPCC může pokračující oteplování tento jev dále zhoršovat. Úbytek kyslíku navíc často souvisí i s nadbytkem živin z pevniny, což ukazuje, jak jsou klimatické a lidské vlivy vzájemně propojené.

• Bělení korálových útesů
Korálové útesy patří mezi biologicky nejbohatší ekosystémy planety. Koráli žijí v symbióze s mikroskopickými řasami, které jim poskytují energii prostřednictvím fotosyntézy. Zvýšení teploty vody narušuje tuto rovnováhu a koráli řasy vypuzují, a tím dochází k jejich bělení. Pokud vysoká teplota přetrvává, korálové kolonie hynou. Podle IPCC jsou korálové útesy extrémně citlivé na další oteplování. Jejich ztráta by znamenala nejen pokles biodiverzity, ale i oslabení pobřežní ochrany a dopad na rybolov.

• Posuny druhů a narušení právních řetězců
Oteplování nutí mnoho druhů migrovat směrem k pólům nebo do větších hloubek. Ryby, plankton i mořští savci reagují na změny teplot prostředí. WWF upozorňuje, že tyto přesuny mohou narušit tradiční potravní řetězce a destabilizovat rybolovné oblasti. Ekosystémy jsou založeny na jemné rovnováze mezi predátory a kořistí. Pokud se jeden článek řetězce přesune nebo zkolabuje, může to ovlivnit celý systém. Změny v oceánech se tak promítají i do ekonomiky a potravinové bezpečnosti.

• Chemická změna: okyselování oceánů
Oceány absorbují přibližně čtvrtinu emisí oxidu uhličitého. Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité, což vede k poklesu pH mořské vody. Tento proces snižuje dostupnost uhličitanových iontu potřebných pro tvorbu vápenatých schránek korálů a měkkýšů.

Pokračující okyselování může významně ovlivnit stabilitu mořských potravních řetězců. Jde o chemickou změnu prostředí, která probíhá postupně, ale dlouhodobě může zásadně proměnit oceánské ekosystémy.

Oceány dnes tiše nesou důsledky klimatické změny za na nás všechny. Absorbují teplo, ukládají uhlík a stabilizují klima, ale jejich schopnost chránit planetu není neomezená. Bělení korálů, úbytek kyslíku a narušení potravních řetězců nejsou vzdálené problémy, jsou to varovné signály, že rovnováha se narušuje. Pokud chceme zachovat oceány jako zdroj života, potravy i klimatické stability, musíme jednat teď. Každé snížení emisí, každé odpovědné rozhodnutí a každá podpora vědecky podložených řešení je krokem k tomu, aby oceány mohly dál plnit svou nenahraditelnou roli.

---