Cítím flow
Od 10. ledna cítím velký příval a jsem ve flow, cítím, jak se ta křivka zvedá a cítím, velký příval energie, na druhé straně i únavu, ale to se vybalancuje.
Musím říct, že jsem toto dlouho necítila, byla jsem v nízkých energiích a nebylo mi u toho dobře. Pořád jsem se zvedla ze dna. Stavila jsem podnikání od nuly a učila jsem se metodou pokus a omyl.
Vlastně upřímně nechápu, jak jsem zvládla nějaké situace, fakt když se dívám zpět, že jsem to přes všechno trápení, slzy, stress nějak zvládla ustát i to započetí covidu v březnu 2020.
Teď se cítím na velké vlně a cítím neuvěřitelný nával energie a toho, že se konečně karta obrací. I proto možná, co mělo nízkou energii od mě odchází a přichází nové a plné života.
Jeden člověk do mě neustále rypkal a snažil se ze mě vykřesat život a stálo ho to neuvěřitelné popichování a šťourání do mě. Až se mi konečně rozsvítilo. Takový ten pocit, kdy můžete skály lámat.
Máte pocit, že zvládnete všechno, co přijde, a i ten život začíná otevírat a hrát to flow s vámi. Jakoby poskakovali na louce vesele zajíci.
Přicházejí nové nápady a co víc, přichází i ty otevřená okna, která říkají pojď, máme řešení. A najednou vidíte i více oken, které se otevírají a chcete jít dál a těšíte se na tu cestu a co to přinese, těšíte se na ty nové zážitky. Těšíte se na ty nové radosti. Těšíte se na všechno toto i mnoho dalšího.
Nedokážu popsat, co se změnilo nebo co se stalo, že se i v této omezené době začala karta obracet. Nevím, jak to popsat. Prostě se to děje a já jsem za to nesmírně ráda. Mám chuť tančit, běhat po pokoji jako blázen, ale mám v sobě neuvěřitelnou pokoru k tomu, co se děje.
Některé vztahy se upozadily nebo prostě jsem si možná měli předat, co jsme si předat měli. A je na čase jít svou cestou a nevztekat se nebo nebýt smutný z toho, že to skončilo. Možná je na čase to přijmout a říct si, že je to krásné, to co bylo. A je na čase, aby přišly nová přátelství a nové začátky a nová dobrodružství.
A možná tím, že ty vztahy se vyčistily a čistí, tak mám více prostoru na svoje věci a své činnosti a jít svou cestou. Možná bude nachvíli i poustevnická a povede k uvědomění, ale také k mému cíli.
A jaký je ten cíl, za kterým si tvrdohlavě jdu, je mít podnikání, které bude fungovat, bude generovat a zisk a pokrývat veškeré náklady, bude se rozvíjet a bude hojně růst, bude dělané s láskou, a tak jak to cítím a ne proto, že to někdo řekl.
Víte spoustu lidí Vám do toho bude mluvit, spoustu lidí Vám bude říkat vzdej to, spoustu lidí Vám bude říkat, běž zpět do práce, ale i přes všechny ty slzy, to trápení, tu bolest a ten stres, to pro mě ta cesta stojí za to.
Stojí to za ten pocit, ve kterém jsem teď, že se daří a jsem ve flow. Stojí to za ten pocit, že se daří a vezu se na té vlně růstu a hojnosti. A stojí za to bojovat a užívat si každou minutu tohoto pocitu. A navíc toho, že je to moje, moje, to co jsem si vypiplala, to co jsem si vymyslela, to co jsem se učila metodou pokus a omyl, to co jsem zaplatila tvrdě zkušeností.
Už možná začínám chápat i ty lidi, že nechtějí hovořit o začátcích a smetou to pár větami. Protože to bolí a nikdo se nechce plácat v minulosti a ve starých bolavých vzpomínkách. Je to o tom, že prostě se to stalo, tu cestu prošli a kdo vidí jen tu špičku ledovce a ten úspěch, nechť si myslí, co chce.
Nešel naši cestu, neměl naše trápení, bolest, slzy ani stres, nemůže hodnotit a pokud hodnotí, je to jen jeho problém, my tu cestu trnitou prošli, zvládli jsme nástrahy, které na nás číhali a pořád číhají a jdeme dál. Chceme mít tu volnost a svobodu, chceme být sami sebou a žít, to co nás baví.
Nemyslela jsem si, že to řeknu, ale každá minuta stála za tu dřinu a jdu dál po té cestě, měním se, rostu, možná nejsem už tak mladá, ale když něco budujeme, je jedno kdy.
S láskou Veru
Article is part of a serial Práce versus podnikání - činnorodost
Related Articles:
První reklamace
Vysvětlovat anebo nevysvětlovat
Jsme online, hurá i fuj
Mlčeti zlato
Žraloci na cestě
... other articles in the series
