Čím můžeme škodit dětem!
Spousta rodičů v dobré víře svým dětem škodí. Je těžké se vyznat v záplavě informací na internetu a odnést si z toho informace přefiltrované naším selským rozumem. Sama jsem hodně četla a studovala a shrnula sem několik praktit, které spousta rodičů dělá a svým dětem ...
1. předčasné posazování
2. chodítka/hopsadla
3. „visítka“ (neergonomická nostíka)
4. vodění dítěte za ruce
5. jištění dítěte
Předčasné posazování
Nikdy dítě nedávejte sedět, když se ještě o sezení samo nesnaží. K tomu, aby konkrétní pohyb dítě zvládlo, je potřeba určité svalové síly a to je velmi individuální. Když posadíte malého kojence na pohovku a obložíte ho polštáři, aby drželo vsedě (do té doby se samo neposadilo), netušíte, jak mu ubližujete. Dolní část páteře se nepřirozeně vyklene, ale také se tlakem břišních orgánů vyklenou spodní žebra, stlačí se tak hrudní orgány (srdce, plíce), a tím se dítěti hůře dýchá. Nemá totiž ještě svalstvo tak vyvinuté, aby tíhu hrudního koše udrželo. Deformace hrudníku může být v pozdějším věku dítěte jednou z příčin častých zánětů průdušek, v důsledku zhoršené plicní ventilace.
Chodítka/Hopsadla
Lékaři sledovali více než sto dětí, z nichž polovina trávila v chodítkách spoustu času. Ukázalo se, že děti z chodítek měly pomalejší mentální a fyzický vývoj než děti, které musely šlapat po svých. V chodítku dítě nesedí, je v něm zavěšeno v nepřirozené poloze a špičkami nohou se odráží od podlahy. Jeho kyčle a páteř jsou tak v nesprávné poloze, dítě tím trpí a hrozí, že začne chodit po špičkách. V tomto případě by potom byly nezbytné rehabilitace, což je zbytečné, když se jinak zdravé dítě dokáže přirozeně naučit chodit i bez chodítka.
Chůze je složitý proces, který začíná chozením podél nábytku, úkroky do stran atd. Dítě se musí naučit pracovat s těžištěm a udržet rovnováhu; v této době se vyvíjí i nožní klenba. Pobyt v chodítku však způsobuje, že si dítě kvůli opoře vytvoří špatné pohybové vzorce pro chůzi, což může později způsobit komplikace například v podobě bolestí zad. Chodítko může navíc zbrzdit psychomotorický vývoj dítěte.
Při hopsání se gravitaci vyvíjí nepřiměřený tlak na páteř. Pokud dítě neušlo svou přirozenou cestu ke stoji, nemá ještě dostatečně zpevněné obratle, tedy nemá dostatečné zádové svaly, které by poskytovali oporu.
Nosítka aneb visítka
Nikdy nenoste dítě zády k sobě. Dítě visí za rozkrok v nesprávné poloze, nemá podsazenou pánev a kyčle jsou v nesprávné poloze. Tím je i páteř v nevhodné poloze a je neustále napřimovaná a vyvíjí se tlak na obratle.
Také je dítě vystavené nepřiměřenému množství podnětů z venku a jeho centrální nervová soustava je přestimulovaná. Dítě může být víc vystresované, unavené, plačtivé a přetažené.
V neposlední řadě je to nepohodlné pro rodiče. Mohou bolet záda, váha je nepřiměřeně rozložená a nohama kopete do noh miminka.
Vodění dítěte za ruce
Většina dětí potřebuje od prvního stoje do chůze urazit dlouhých 4- 5 měsíců, které tráví lezením a obcházením nábytku. Většinou si rodiče myslí, že chůze přichází mnohem dříve. Často se stává, že chtějí tuto fázi zkrátit voděním za ruce, a tím urychlit nástup chůze. Vodění za ruce nemá bohužel s chůzí moc společného a už vůbec ji neurychluje. Dítě se do vás pověsí, změní se mu těžiště a reflexně pohybuje nohama. Vaše dobře myšlená pomoc se obrátí spíše proti dítěti, nastává stagnace vývoje. Dítě se fyziologicky nemá kam ve vývoji posunout a nástup chůze se naopak zpomaluje. A tak většina dětí voděných za ruce začíná chodit až kolem 15- 18 měsíce. Proto doporučuji nechat své dítě v klidu lézt a obcházet nábytek, nijak nezasahovat do jeho vývoje a chůze přijde tak brzy, jak jen to je u vašeho dítěte možné.
Jištění dítěte
Nejvíce úrazu se stává za přítomnosti rodičů. Dítě se totiž spoléhá na to, že ho jistíte a chytíte. Proto je dobré nechat ho při prvních krůčcích padat a spoléhat se samo na sebe. Přirozeně to k začátku chůze patří.
Nejlepší je když dítěti necháte přirozený průběh jeho vývoje. Nezasahujte. Každé dítě je jiné a má svůj čas. Každý krůček ve vývoji má svůj důležitý význam. Nemůže být přeskočen. Jestli se o to budete snažit, jeho tělo nebude dostatečně připravené na následující kroky. Můžete tím oslabit některou vývojovou část a dítě může mít problémy v průběhu celého života.
