Chtějí s tebou manipulovat, zastav se na moment a ...
Stala se mi jedna věc, mě dost blízcí lidé mě seřvali do telefonu tak, že jsem to nečekala, a ještě na mě použili manipulaci, nátlak a citové vydírání. Několik dní mi trvalo, než jsem se z toho vzpamatovala.
Je jedno jakou věc jsme řešili a druhé straně se to prostě nelíbilo, takže si postěžovala ještě třetí straně, která mi pak zavolala a seřvala mě do telefonu tak, jako nikdy ne. Dostala jsem zprávu o tom, že jsem špatně vychovaná. Takovou sprchu jsem tedy nečekala, byla jsem v šoku, brečela, a i z telefonu bylo poznat, že mě to dost zasáhlo. Asi to šlo poznat tak, že druhá strana o mě začala mít strach, že se mi něco stane v té panice.
V průběhu toho telefonu byla použitá dost drsná a nepřiměřená manipulace, kdy vám někdo řekne, že si ten druhý ublíží, protože nesouhlasí s tím, jak jste se zachovali. A ač se ten člověk potom omluvil, měla jsem pocit, že moje hranice přerostla a už to nejde vzít zpět. Už jsem o tom nechtěla mluvit a asi bude chvilku trvat, než se to celé spraví a bude to zase v nějakých normálních kolejích, ale co mě to donutilo bylo přemýšlet.
Po tom, co jsem si vyslechla, jak jsem špatná mi došla jedna věc, a to tak zásadně, že přemýšlím, co mám ve svém životě změnit a otočit, abych přestala žít podle seznamu někoho jiného, ale začala konečně žít život v souladu se mnou. I po té zprávě moje odpověď byla, že ať dělám, co dělám, tak stejně tu druhou stranu neudělám šťastnou. Tak se vžila do toho, že musím být dokonalá, ale bohužel jsem vybočila z jejího seznamu a udělala si jednu věc po svém.
To byl ten moment, kdy jsem si uvědomila, že pokud se nezačnu měnit já a budu dělat jen to, co se mě očekává a budu pokrývat ten obraz dokonalosti, nikdy se neosvobodím z kleští, které mě drží. Byla to tak silná manipulace a citové vydírání, kdy vám někdo řekne, že si někdo ublíží kvůli vám. A víte co, není to pravda. Jestli to někdo tak bude tvrdit, tak to utněte, vypněte hovor, tohle se blíží výhrůžce a postavte se za sebe.
Ono, abych se cítila ještě hůř, tak to mělo dohru a než jsem o víkendu měla jet na oslavu ke kamarádce, tak těsně předtím mi jedna ze stran napsala, že spadla ve sklepě a málem si zlomila nohu. Možná, abych se cítila ještě hůř a v ten moment se to povedlo. Cítila jsem se jako vyvrhel, který může za všechno. Ale tam se lámala další věc. Udělala jsem rozhodnutí, za které si sama zodpovídám a nikoho jiného jsem tím neohrozila, maximálně sebe.
Dokážu i pochopit, že ti, co to vidí naproti mají strach, a proto ta reakce byla taková. Ale ve mně se něco zlomilo. Už nechci žít podle cizího seznamu a plnit jeho položky, protože je nikdy nenaplním a nebudu je splňovat zcela, proč, protože nejsem prostě dokonalá. A asi mě ještě bude nějakou dobu trvat, než to zpracuji.
Musela jsem zastavit a uvědomit, co všechno se stalo. Přemýšlet, jak se k tomu postavit a postavím se k tomu s láskou, ale rozhodnutím žít svůj život a jít svou cestou. Pořád to budou mí nejbližší a součást mého života, ale já nebudu položka v seznamu, která se má chovat jejich způsobem. Protože ač jsem se fakt snažila naplňovat položky jejich seznamu, byla to spíš cesta do pekel než do nebe.
A k čemu mě to přivedlo, že chci objevit sama sebe a mám chuť udělat krok k tomu, abych konečně našla a žila svou cestou bez cizích seznamů a nařízení. Promýšlím další kroky a kam se má cesta má ubírat, ale mé srdce asi ví. Ještě se snažím hlavou si vysvětlit, zda to není útěk, ale mé srdce to cítí už dlouho, co chce udělat a drželo se jen z důvodu, že by mělo být v souladu s tím vytvořeným neviditelným seznamem stvořeným někým jiným, než mnou.
Ve chvíli, kdy jste v nějakém tlaku nebo na vás někdo řve, není snadné si hned uvědomit, že se jedná o manipulaci, jak se vrátit k seznamu, který vám někdo pomyslně vytvořil. Nevím, co je nejlepší, zda přestat mluvit, položit telefon nebo argumentovat, ale na to musíte mít hodně silné argumenty a nebýt na straně překvapeného a nechat si čas na přemýšlení.
Každopádně, když už jste zahnaní do kouta a necháte vyřvat druhou stranu, vezměte si pak čas na přemýšlení jen se sebou a rozhodněte se den po dni, jak chcete pokračovat. A věřte, že všechno bude v pořádku.:)
S láskou Veru
Article is part of a serial Beruška a její příběhy
Related Articles:
Po 4 měsících temna cítím, že jsem zpět
Bráníme si jako lidé více soukromí?
Je risk zisk nebo prohra?
Ze dne na den
Dobré a špatné rady
... other articles in the series
