Břitva a holení: Zapomenutý obřad muže
Kdysi se břitva předávala z otce na syna, z dědy na vnuka. Nebyl to jen nástroj, byl to rituál /přechodový/, dědictví, symbol mužské preciznosti a zodpovědnosti. Muži se neholili ve spěchu, neřezali si obličej plastovými strojky na jedno použití. Každý tah břitvou byl ...
Dnes? Komerce z holení udělala rychlou a mechanickou záležitost marketingem založenou na spotřebě. Pět břitů, vibrace, zvlhčovací proužky, reklamy, které slibují hladký obličej bez námahy. Pardon, jeví se to více jako zženštilost než praktičnost. Místo učení se práci s břitvou muži sahají po čím dál větším počtu břitů v plastových hlavicích a future elektrických strojcích. Proč? Protože je to rychlejší, jednoduší. Ale jakou cenu za to platíme? Místo ušetřit čas holením je třeba si na sebe na holení čas vyšetřit. To je teprve pravou investicí, nikoli drahý strojek.
Břitva je umění a zrcadlo mužské mysli.
Když o ni nepečujeme, otupí se. Když ji necháme ve vlhké koupelně, zrezne. Když ji neudržujeme ostrou, zbytečně se s ní trápíme a místo hladkého oholení přijde řez a krev. Stejně tak je to s mužskou myslí a jazykem. Když se neostříme vzděláváním, vědomou pozorností, upadáme do otupělosti. Když naše slova nejsou vedená přesností a rozvahou, můžeme jimi zranit druhé – a v konečném důsledku sami sebe. Každé slovo, jako každý tah břitvou, by mělo být vědomé a kontrolované.
Obřad holení břitvou je mistrovství v přítomném okamžiku.
Nejde o to si jen rychle projet tvář, ale o celý proces. Břitvu je třeba před každým použitím na řemeni obtáhnout – a tady by se dalo zavtipkovat, že se při řádné přípravě dobře "obtáhne" nejen břitva. ;) Pak přichází pěna – ne z plechovky, ale ušlehaná vlastní rukou, tak akorát hustá, aby v ní břitva pěkně klouzala – a co si budeme povídat, příprava a podmínky, za které je muž zodpovědný (a že jich je) dělají všechny významné rozdíly i v jiných oblastech mužského a i partnerského života.
Muži, vraťme se k břitvě! Od spěchu a efektivnosti zpět k sobě - sebelásce...
Holení se může stát věděmým rituálem, momentem soustředění a klidu. Břitva není jen nástroj, je to symbol naší schopnosti být přesní, odpovědní a sebeuvědomělí. Jak pečujeme o svou břitvu, tak pečujeme i o sebe. A jak se holíme, tak přistupujeme k životu – ve spěchu a bez rozmyslu, nebo s plnou přítomností a respektem k detailu?
Naučme se opět být muži, kteří neodhodí nástroje jen proto, že jsou náročnější. V tom spočívá skutečná mužská síla. Je to výzva osvojit si břitvu. Až příště vezmete do ruky plastový strojek, zastavte se a zeptejte se sami sebe: Není čas se vrátit od šidítka ke skutečnému umění?
