Aktivita, jak moc dokážu být zapojená/ý?

Míra zapojení může na nás mít, jak pozitivní, tak negativní vliv. Hodně záleží, jak moc jsme zapojeni, do toho, co činíme, jak moc jsme aktivní či naopak pasivní. Kde máme být více aktivní a kde můžeme být více pasivní. V případě velké aktivity se můžeme stát ...

30. 11. 2020, read 4×
Aktivita, jak moc dokážu být zapojená/ý?

Aktivita
Aktivitu můžeme chápat, jako něco, co právě činíme, čím se zabýváme, může to být klidně práce nebo koníček. Co se týká pracovní aktivity, tak je to činnost, kterou běžně provádíte každý den, může to být i specifická činnost, které se v rámci pracovní náplně věnujete. Aktivita je činnost, pohyb, tok, vaše mysl se soustředí na úkol, který provádíte. Může být praktická, ale také myšlenková.

Co všechno vnímáte jako aktivitu během dne? Příklady aktivit, se kterými se běžně a dennodenně setkáváme:
• pracovní aktivita – zpracování pracovního úkolu, výroba produktu, řízení týmu, komunikace s klientem apod.,
• ruční práce – práce na zahrádce, pletení, vyšívání, háčkování, šití apod.,
• domácí práce – mytí nádobí, vaření, pečení apod.,
• sportovní aktivity – tanec, fotbal, hokej, běh, chůze, fitness apod.,
• a další.

Aktivita by vás měla především bavit, abyste své tělo nezanášeli případným stresem nebo tlakem na sebe, toto se pak totiž může odrazit na zdravotních problémech. Pokud se vám nakupí několik úkolů najednou, které nejste schopni zvládnout, tak vhodná aktivita k tomu, abyste zůstali v rovnováze je dobré některé úkoly delegovat nebo si stanovit priority. Je dobré být si vědom a udržet míru aktivity na té hranici, abyste měli prostor i být pasivní a odpočívat.

Skutečnosti, které byste měli vzít v úvahu při tom, když jste pracovně aktivní:
• pracovní aktivita by měla činit 1/3 dne – tedy cca 8 hodin, zbylé hodiny byste měli věnovat sobě a spánku
• určení priorit a správné načasování aktivity;
• možnost delegovat některé aktivity;
• soustřední a cíl aktivity;
• případnou zastupitelnost v případě, že jste nemocni,
• přejít do pasivity a odpočinku ve chvíli, kdy se cítíte unaveni nebo když vás úkol zabrzdí natolik, že spíš jen marníte čas, abyste jej vyřešili, ale nedáte odpočinout hlavě a prostor pro to, vymyslet řešení.
Zvažte také, kdy je aktivita zapotřebí, protože někdy příliš mnoho aktivity škodí, a proto nevynakládejte svoji energii pro něco, co nemá smysl nebo není zapotřebí. Mohlo by to ovlivnit vaše vztahy v týmu, s klientem nebo vedením společnosti.

Rizika skrytá v aktivitě:
a) Workoholismus
b) Vyhoření
c) Nedostatek času k odpočinku a pasivitě
d) Pracovní aktivita bez daného cíle
e) Neschopnost delegovat na ostatní

Workoholismus:
Jak poznat, že jsem workoholik? Nutné je si to vůbec uvědomit, protože mnohdy vůbec netušíte, že už jste v tom. Je několik příznaků, kdy už jste na hranici nebo za hranicí toho, že jste workoholikem.

A jak se to může projevit:
• pracujete více než 10 hodin denně několik měsíců v kuse;
• vaše volnočasové aktivity jsou téměř nulové;
• když některý víkend nepracujete, nevíte, čím byste vyplnili čas, tak jdete zase pracovat;
• i ve chvílích volna přemýšlíte, co další den nebo týden máte zvládnout v práci;
• kvůli práci odmítáte schůzky s přáteli, známými;
• a když odpočíváte, tak tupě zíráte na televizi nebo jen tak do počítače a myslíte na práci nebo usnete okamžitě po tom, co přijdete domů a ráno znovu.
Pro koho je toto výhodné, pro společnost, vedení a majitele firmy, protože tam mají člověka, který myslí jen na práci, je velmi efektivní, dokáže pracovat za dva nebo tři lidi dohromady. A co z toho máte vy, možná finanční výhody, ale když se jednou zastavíte a dojde vám to, zjistíte, že vám utekl život…Pokud tedy nemáte vaši práci jako životní poslání a rozhodli jste, že je to přesně váš život, otázka, na jak dlouho jen toto přesvědčení bude dostačující…?

Pasivita
Pasivitu můžeme chápat, jako čas, kdy odpočíváme nebo jen na určitou dobu přerušíme aktivitu, kterou jsme do té doby vyvíjeli. Jen třeba 5minutové okysličení hlavy nebo si na 5 minut pustíte svoji oblíbenou hudbu. Je to něco, do čeho se aktivně nezapojujeme, spíše relaxujeme a necháváme odpočinout mozek.

Co všechno vnímáte jako pasivitu během dne? Příklady pasivity, se kterými se běžně a dennodenně setkáváme:
• pracovní pasivita – zpracování úkolu, který je téměř automatický a vy u toho necháte odpočinout hlavu nebo ruce, vychutnání si své oblíbené kávy nebo čaje, krátká procházka na čerstvém vzduchu, nebo jen rádi koukáte pár minut z okna, ale také když někdo je lhostejný vůči zadané práci a snaží se jí všemožně obejít;
• domácí pasivita – sledování filmu, seriálu, poslouchání hudby, nicnedělání, odpočinek na zahradě, odpočinek na balkóně, v zimní zahradě, meditace;
• a další.
Pasivita by se neměla rovnat tomu, že nechcete odpracovat, co máte naplánováno nebo dlouhodobě nepracujete v souladu, tak jak jste se zavázali a s čím je spojena vaše pracovní náplň. Zde s tím může být spojena jak nechuť k práci, tak možné vyhoření, protože člověk, který má syndrom vyhoření ztrácí zájem o pracovní činnosti a záleží, jak moc velký syndrom může být.

Skutečnosti, které byste měli vzít v úvahu při tom, když jste pracovně pasivní:
• pracovní pasivita by měla činit 1/3 dne – tedy cca 8 hodin, zbylé hodiny byste měli věnovat aktivitě a spánku (je na každém, jak si těchto 8 hodin rozloží do celého dne, aby to mělo ten správný účinek);
• nalezení vhodného typu odpočinku;
• umět se odpoutat od aktivity, kterou jste prováděli (pokud vám hlava dále bude pracovat v aktivní rovině, nebude mít pasivní část příliš valný účinek);
• mentální a fyzický odpočinek těla;
• nevyužívat pasivity jako prostředek k vyhnutí se práci,
• nenechat se strhnout do pasivní části na příliš dlouho, abyste se pak nemuseli nutit do práce.

Rizika skrytá v pasivitě:
a) Lenost
b) Vyhoření
c) Lhostejnost k pracovním úkolům
d) Neschopnost se donutit k práci
e) Vymýšlení různých výmluv

Výmluvy:
Jak poznat, že máte v týmu člověka, který se vymlouvá? Takového člověka nepoznáte jen tak lehce, poznáte po nějaké době, co spolu budete pracovat. Může to být klidně první zakázka, na které se spolu budete spolupracovat.

A jak se to může projevit:
• chcete zadat člověku práci a on vám neustále říká, že je zaneprázdněn;
• když kontrolujete jeho práci, neodpovídá zadání, s tím, že dotyčný se hájí tím, že špatně porozuměl;
• když se dotyčného zeptáte na nějaký dotaz na zakázce, uhýbá s odpovědí nebo ji má tendenci komentovat hodně zeširoka;
• když chcete něco vysvětlit, většinou se snaží být neviditelný anebo když tuší, že se zeptáte, raději odejde z místnosti;
• nakonec, ale vždy nalezne některou odpověď, kterou v dané chvíli dokáže uchlácholit do té doby, než je jeho práce revidována;
• když přijde pozdě nebo potřebuje odejít dřív, má spoustu důvodů a pokaždé vymyslí nový, pozdní příchody a odchody jsou u něj časté.

Člověka, který se rád vymlouvá ve společnosti nepotřebujete, jedná se i o člověka, který vždy bude mít nějaké negativní poznámky vůči týmu a jeho vedení, většinou bude mít v životopise několik společností a vy nenaleznete pádné důvody, proč odešel. Pokud na takového člověka přijdete, můžete zkusit vše komunikovat, a pokud po tomto nedojde k nápravě, tak ukončit s tímto člověkem spolupráci, nepřinese vám nic pozitivního.

Zájem
Zájem o danou činnost už z velké části znamená úspěch, jelikož člověk je zapálený pro danou činnost. Nicméně je třeba vzít do úvahy aktivitu i potřebu být pasivní.
Co může znamenat člověk, který má zájem o danou činnost a o vaši společnost:
• efektivitu, nové nápady a postupy;
• kreativitu;
• novinky bude přijímat jako výzvu;
• člověk, který bude rozvíjet tým a bude jeho platným členem;
• bude pracovat se zápalem a bude aktivní, v tom, co dělá;
• apod.
Co může znamenat člověk, který má nemá zájem o danou činnost a o vaši společnost a jen to předstírá:
• velkou pasivitu, minimální aktivitu;
• negativní komentáře na stanovené postupy a všechny novinky;
• člověk, který bude rozvracet tým a nebude zrovna oblíbeným členem;
• bude pasivní, lenivý, bez náznaku jakékoliv kreativity;
• nebude žádným přínosem pro vaši společnost nebo tým;
• apod.

Zájem a nadšení pro aktivitu, činnost, profesi, potřebuje člověk, aby jej naplňovalo, to, co činí. Mnohdy jsme tlačeni okolnostmi, rodinou, přáteli, nově poznanými lidmi, kteří chtějí prodat, tam kam my sami nechceme. Někdy je velmi obtížené odolávat tomuto tlaku a může vás to brzdit v činnosti, kterou provádíte. V tomto případě neztrácejte sebe, a i když se na chvíli ztratíte, nevadí, je to životní zkušenost. A ač už jsou životní zkušenosti mnohdy dost těžké, přece jen vás posunou o obrovský kus cesty dál.

Article is part of a serial Práce versus podnikání - činnorodost
Related Articles:
První reklamace
Vysvětlovat anebo nevysvětlovat
Jsme online, hurá i fuj
Mlčeti zlato
Žraloci na cestě
... other articles in the series