Afrika i Mexiko přemýšlí teď jinak
Bavila jsem se známou, která se vrátila nedávno z Afriky a kamarádem, který se vrátil z Mexika. Oba shodně potvrdili, že díky mentalitě lidí berou celou světovou situaci s pandemií rozdílně a měli bychom se od nich učit.
Už před pár měsíci někdo napsal, že tato pandemie je hlavně boj pro Evropu a USA, nikoliv pro zbytek světa, ač se tak může zdát. A proč? Protože život se v ostatních částech světa nezastavil a pokračuje dál i přes všechna opatření.
Známá byla měsíc v Africe a při příjezdu na české letiště to chtěla otočit a letět zpět. Protože první, co ji vrazilo do očí byly hned negativní zprávy, co se děje. Říkala, já měsíc netušila, co se kde děje a byla jsem maximálně mimo tuto realitu a úplně, ale úplně jsem to vypustila z hlavy. Potvrdila, že jsou omezeny některé aktivity či otevírací doby, ale lidé se normálně mohou scházet a žít svůj život.
Popisovala, jak viděla celé rodiny obdělávat svá pole a hospodařit, všichni si s ní rádi popovídali a všichni svorně tvrdili po celou dobu cestu, že na coronu nevěří a že je chrání bohové. Můžete se tomu smát. Lidé tam chodí normálně do práce, zvykli si, že třeba musí projít více kontrol, ale nikdo jim nezakázal osobní a kulturní život. Na mnohých místech ani netuší, že něco takového probíhá a žijí si v poklidu svůj život.
Říkala, že ji to tam neuvěřitelně nabíjelo, už jen to pozorovat ten jejich život, který plyne, všichni se usmívají, celá rodina jede do města na motorce. Děti hrají fotbal na poli, děti běhají v ulicích, neustále pokřikování, ať si něco koupí. Jediné, co říkala, že ti, co jsou obchodníci a pracují v turismu, pak využijí situace a budou vše svádět na coronu a díky tomu z turistů vytáhnou více peněz. Ale to bude druhotný efekt.
Navíc na mnoha místech bojují úplně s jinými věcmi, jako je třeba pitná voda. Tedy řeší obživu a existenci, ale jedno říkala, nepřestali se usmívat a žít život. Neobávají se potkat jeden druhého a pokud by se něco mělo stát, byla to vůle bohů. Jeden z článků, které taky vyšly a ve kterém bylo uvedeno, že to byla nemoc pro Afriku, protože její rozmach vzrůstal. Ale pokud to tak bylo myšleno, tak se někdo zmýlil, protože lidé zde žijí v klidu, a i v nuzných podmínkách nezapomínají na úsměv a setkávání se sousedy, rodinou či přáteli.
Podobnou situaci popisoval známý z Mexika, který tam žije a musel se vrátit na nějaký čas do ČR a zažil tu situaci tady. Popisoval, kdy to celé vypuklo, že sám prezident Mexika nabádal lidi, aby se nebáli se potkávat, chodili za svými rodinami a že Mexika se to netýká a je to mor pro vyspělé země, které tuto schopnost ztratily a udělají vše pro své pohodlí a zahubí sebe.
Tím, že zažil situaci na obou stranách, mohl celé dění porovnat. Říkal, že v Mexiku se nezastavil turismus a i ty omezení, která jsou napsaná v mnohé míře neplatí, tak jak napsaná jsou. Řekl jednu větu, celé Mexiko žije a věří, že má ochranu Panny Marie z Guadalupe.
A ač i Mexiko omezilo určité kulturní akce, nepřestalo žít společenský život. Lidé jsou zvyklí se tam družit a scházet, veselit se užívat si život. Dodržují své tradice a pokračují v životu.
Tak bych mohla pokračovat například Thajskem, které žije své tradice i život. Paradoxně z jednoho úhlu pohledu, jsou to země, které věří na bohy i na mnoho bohů. Jsou to země, které milují život a ruch a energii života.
Tak nějak po svém přijali opatření, které se jim daly, ale v některých místech o nich ani neví a žijí si dál svůj život.
Co si z toho celého vzít? Energii života i energii smrti, a ač to tyto země také poznamenalo, nezapomněli žít, protože berou smrt, jako součást života a věří na ochranu bohů. Jejich duchovní život se nezastavil, a i když jim třeba zavřeli mešity a kostely, tak se modlí venku na trávě, když z mešity zní modlitba.
Nebudu popírat statistiky a daná čísla, počet lidí v nemocnicích. Ale jsem zvědavá, co se jednou o tomto viru dovíme, tak jako vyšlo najevo, že HIV vzniklo v laboratoři, po dlouhém čase, kdy už to lidé byli schopni akceptovat. Nebudu rozvíjet konspirační teorie, ale něco podivného se děje.
Jen chci poukázat na to, že na některých místech na zemi s bohatou historií a kulturním dědictvím nezapomněli na život, nezapomněli na své rodiny, nezapomněli se objímat a nezapomněli si být blízko. Je to něco, co je po staletí spojuje, a i díky tomu jsou v tuto chvíli mentálně dále než Evropa a USA se všemi svými normami.
S láskou Veru
Article is part of a serial Cestování
Related Articles:
Co se změnilo v cestování
Sicílie, 2. část
Sicílie a městečka UNESCO
Cappadocia a její východy slunce
Jak se bude cestovat dál?
... other articles in the series
